Nejenom finance mohou kazit plány velkých uměleckých projektů. V Signal festivalu se potýkají s ještě základnějším problémem. Ke své světelné show potřebují hlavně tmu. Jak se vyrovnávají se světelným znečištěním a proč ještě nerozsvítili Pražský hrad, přiblížil Pražskému deníku ředitel a zakladatel akce Martin Pošta. Pro návštěvníky si letos tvůrci připravili i speciální denní program, a to film o Karlu IV.

Signal festival je z podstaty věci noční akce. Letos poprvé zavádíte i denní program. Co vás k tomu vedlo?

Chtěli jsme program malinko rozšířit z nočních do denních hodin. Zároveň také přispět k letošním oslavám Karla IV. Vytvořili jsme osmiminutový animovaný film, který se bude promítat v našem Signal Domu, mobilním planetáriu, které bude umístěno na Klárově. Film jsme pojali zábavně edukativní formou, zaměřenou více na děti. Kvůli tomu bylo dobré program soustředit do denního času, aby mohlo promítání zažít co nejvíce mladých třeba v hodinách školní výuky.

Proč Karel IV., je jasné. Proč jste se ale vůbec dali na vzdělávání?

Signal festival je hlavně o umění a zábavě… Naučný směr provází Signal festival od samého počátku. Pořádáme workshopy pro děti i dospělé. Loni jsme rozjeli konferenci Transmit, která bude probíhat v březnu a je zaměřena na digitální umění. Je to jeden z kroků k doplnění komplexnosti festivalu směrem tam, kam by se měl ubírat do budoucna.

Spolupracovali jste při tvorbě videa o Karlu IV. s historiky či učiteli?

Film stále ještě vzniká. Hotov bude až těsně před festivalem a odbyde si na něm svou premiéru. Na filmu se podílel scenárista Ladislav Karpianus, který musel historická fakta zredukovat na plochu osmi minut. Povídání o Karlu IV. by samozřejmě vydalo na mnohem déle. Momentálně na filmu pracuje asi osm animátorů. Nakonec se má jednat o sférickou projekci. Měl jsem možnost vidět vznik 3D modelu staré Prahy, kde se bude hlavní dětský hrdina Filip a Karel IV. pohybovat. Tvůrcem celého projektu je Jan Šíma ze studia The Macula.

Budete film promítat i dále mimo festival?

Film se bude v rámci festivalu promítat na kopuli. Následně ho budeme jakoby zplošťovat do 2D světa, takže se bude dát promítat v televizi. Doufáme, že se nám ho podaří umístit i na další festivaly, ačkoliv Karel IV. je svou pověstí specifický především pro české země a Francii. Uvidíme, jak velký bude zájem v mezinárodním kontextu. Nevím, zda se nám ho podaří v dómu odprezentovat i v jiných městech České republiky. Snažíme se o to. Je to však velmi nákladné.

Jak je to v Praze s tmou?

Ke svému festivalu potřebujete tmu.

Nekazí vám některé instalace světelné znečištění?

Praha přeci jenom dost svítí. To je zajímavé téma. Samozřejmě by pro festival byla ideální absolutní tma. Toho nejsme schopni dosáhnout. Snažíme se s tím efektivně pracovat. Někdy nám to přináší komplikace. Musíme počítat s tím, že působíme na prostoru hlavního města České republiky a že tma holt není taková, jako v Krkonoších.

Domlouváte se na zhasínání s okolními místy?

Úzce spolupracujeme s městem a městskými částmi. Komunikujeme se správci městského osvětlení. Po dohodě zhasínáme pouliční osvětlení tak, aby to neohrozilo bezpečnost provozu a chodců a zároveň přispělo k vizuální kvalitě festivalu, aby tma byla větší.

Co se týká míst, kde se festival koná. Vybíráte je vy, nebo sami umělci?

Vybíráme to ve spolupráci s nimi. Aby byl výběr dokonalý, museli bychom sem všechny umělce dovést předem. To by bylo velmi nákladné. Probíhá virtuální obhlídka lokací. Prahu si s nimi, byť ne ve fyzické formě, projdeme. Na základě další komunikace vyhledáváme vhodná místa pro jejich instalace. Spíše to tedy vybíráme my, než sami umělci. Maximálně se snažíme vyjít vstříc jednotlivým instalacím.

Loňský ročník. Takto to v říjnu 2015 pořadatelé „rozsvítili“ před budovou Rudolfina.

Jaké místo byste chtěli rozsvítit, a ještě se vám to nepovedlo?

Uvažovali jsme o čtyřech místech, která jsme ještě neudělali. Jedno je Žižkovská věž. Realizace na ní není kvůli její velikosti jednoduchá. Druhým místem, kde jsme byli odmítnuti, byl Vítkov. Velice si vybírají, jakou aktivitu tam pustí a jakou ne. Dalšími jsou Národní muzeum a Pražský hrad.

Proč to nevyšlo s Pražským hradem?

Se zabarvením Pražského hradu se už na začátku 90. let pracovalo. Máme velký bláznivý projekt, který se ho týká. Jenže rozsvítit Pražský hrad vyjde na několik milionů korun. To je hlavní překážka. Zatím jsme to ani nezkoušeli, protože je to velmi finančně náročné.

Většina instalací bude mít v Praze svou premiéru. Na jakou se nejvíce těšíte?

To je složitá otázka. Všech dvacet uměleckých děl se snažíme vybírat tak, aby byla vyvážena a přitom rozdílná. Je jich víc, na která se těším. Nerad bych vybíral jen jedno.

Záměrně nabádáte umělce, aby připravovali originální díla jen pro Prahu?

Ano. Je to jednou z devíz našeho festivalu. Na poli světelného designu je to běžné. Festival se profiluje tím, jaké umělce vybírá a jak s nimi pracuje. Je důležité, aby díla, která prezentují v Praze, byla jedinečná. Vytváříme nejenom profil festivalu, ale nová věc zkrátka vždycky více táhne.

Čtěte také: Jaroslava Králová: Život v cizině byl pěkný, ale Praha je Praha