Kriminalisté už znají totožnost čtyř obětí tragického požáru na pražské Florenci, při němž před několika dny zahynulo dohromady devět lidí. Podrobnější informace k jejich stáří a pohlaví ale policie zatím zveřejnit nemůže, řekla policejní mluvčí Eva Miklíková. Odborníci nadále zkoumají i vzorky z požářiště a pracují na vyšetřování příčin vzniku mohutného ohně, který se počtem obětí zapsal mezi historicky nejtragičtější. Bližší výsledky šetření budou známy v horizontu několika týdnů, uvedla policie.

„Známe totožnost čtyř mrtvých lidí a totožnost dalších zjišťujeme. Čekáme na znalecké posudky,“ řekla pražská policejní mluvčí Miklíková.

Ohnivé peklo

Nádražní budova u pražského autobusového nádraží na Florenci vzplála krátce po půlnoci 27. října. Záchranáři z domu nejprve vyprostili mladou ženu a muže, nikdo další už ale z ohnivého pekla živý nevyšel. Postupně se našla těla devíti lidí. Jim už záchranáři pomoci nedokázali.

Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský ČTK řekl, že budova byla zajištěná proti vniknutí, dveře zamčené na zámek, na oknech byly mříže, přesto v ní často někdo pobýval. Ani opakované policejní zásahy tomu nedokázaly zabránit. „Mělo to vždy jen dočasný efekt,“ uvedl. Budova byla odpojena od elektřiny i plynu a připravena k demolici.

V domě bydleli bezdomovci

Okolnosti napovídají tomu, že dům obývali lidé bez domova. Dokládají to svědectví z místa požáru, o bezdomovcích mluvil i pracovník ostrahy, který v noci na místo jako první přivolal hasiče. „Nevím, zda se dá hovořit o bezdomovcích, na druhou stranu běžní lidé v tak provizorních podmínkách zřejmě žít nebudou,“ řekl mluvčí ČD. Média přinesla informace o tom, že v troskách domu uhořeli především mladí squatteři. Vyplynulo to i z výpovědí dvou mladých lidí, kteří požár přežili. Policie ale zatím k totožnosti obětí mlčí.

Mluvčí pražských policistů se nechtěla vyjádřit ani k tomu, jakým směrem se několikatýdenní vyšetřování ubírá. Podle vedoucího Katedry kriminalistiky Policejní akademie Jiřího Strause práce kriminalistů vždy začíná podrobným ohledáním požářiště. „Většinou jde o velmi zdlouhavou, náročnou a špinavou činnost, požářiště je nutné projít doslova po centimetru, někdy je třeba zbytky prosívat sítkem,“ uvedl.

Vyšetřování příčiny požáru pokračuje

Zajištěné stopy, třeba zbytky nádob, vařičů nebo svíček, pak kriminalisté zkoumají v laboratoři. Mnohdy se podaří velmi závažné důkazy zajistit díky speciálně vycvičeným psům, jejichž čich dokáže zaznamenat molekuly látek, které mohly být použity u případů žhářství. Vyšetřovatelé ale vždy pracují s několika verzemi, záleží i na tom, na kolika místech požár vznikl. Pokud má požár víc ohnisek, pak se s velkou pravděpodobností jedná o úmyslně založený požár, vysvětlil odborník s tím, že jeho úvahy jsou čistě teoretické, o případu na Florenci totiž bližší informace nemá. Mladá fronta Dnes (MfD) před časem informovala, že nepoužívaná hala hořela na třech místech.

Těla obětí nyní zkoumá soudní lékař v úzké spolupráci s forenzními antropology. „Záleží na míře zachování měkkých a tvrdých tkání,“ řekl Straus. Patologové, pokud to stav ohořelého těla umožní, mají za úkol zjistit především příčinu úmrtí. „Třeba to, zda člověk zemřel na následky udušení, nebo zda před smrtí utrpěl ještě nějaká další zranění,“ upřesnil. Forenzní antropolog poté zjišťuje čtyři základní informace o zemřelém – etnikum, pohlaví, věk a někdy i výšku. Totožnost mrtvého může odhalit i rozbor vzorků DNA, často pomůže i analýza chrupu, který odolává i velmi vysokým teplotám. „Třeba speciální výbrus zubů umožní určit věk zemřelého s přesností na dva roky,“ řekl odborník.

Požár na Florenci se červeným písmem zapsal mezi nejtragičtější požáry v historii země. Doposud nejvíc obětí si vyžádal požár, který v listopadu roku 1984 zachvátil Ústav sociální péče v Měděnci v severních Čechách. Zahynulo při něm 26 chovanek. Při požáru pražského hotelu Olympik z května 1995 zahynulo osm lidí.