Třetí linka, kde zřejmě vznikl požár, byla pouhé dva měsíce před dokončením v rámci generální rekonstrukce ZEVO (Zařízení pro energetické využití odpadu). Zasahovalo deset profesionálních a devět dobrovolných jednotek, používaly také výškovou techniku. Na další budovy se oheň nerozšířil a hasiči ho za necelé dvě hodiny dostali pod kontrolu.

„Aktuálně je směsný komunální odpad odkloněn na jiná koncová zařízení v okolí Prahy, jelikož je ZEVO Malešice nyní odstaveno,“ řekl Pražskému deníku mluvčí Pražských služeb Martin Mana. Ve čtvrtek bude spouštěna první a druhá linka. Třetí a čtvrtá jsou poškozeny požárem. „Se spuštěním linek 1 a 2 počítáme během několika málo dnů, usilovně na tom pracujeme. Postupně bychom pak měli začít zpětně navážet i směsný odpad, opět v řádu několika dnů,“ upřesnil Mana. 

Kvůli požáru byl vyhlášený třetí stupeň poplachu. Hasiči odhadují škodu na stovky milionů korun. Na místě se nenacházeli žádní zranění. Kouř bylo vidět z mnoha částí Prahy, například byl pozorovatelný i na pomezí Vršovic a Strašnic či z Nuselského mostu, který je od spalovny vzdálen vzdušnou čarou více jak osm kilometrů. 

V současné době stále probíhá vyšetřování požáru. „Stále probíhá šetření, odebrali jsme vzorky a bude to ještě nějakou dobu trvat. Hořelo v provozu, který čistí spaliny při spalování odpadu, co přesně hořelo, je předmětem vyšetřování,“ řekl mluvčí hasičů Martin Kavka.

Požár spalovny v Malešicích.
Požár v malešické spalovně: zasahovalo 98 hasičů, škody jdou do stovek milionů

Ve spalovně v Malešicích končí až 95 procent pražského odpadu. Provozují ji Pražské služby, které mají na starost svoz a likvidaci odpadu v metropoli. Firmu vlastní hlavní město. V největší české spalovně se odpad spaluje ve čtyřech kotlích s válcovými rošty, které jsou schopny spálit až 15 tun odpadu za hodinu. Díky kogenerační jednotce se zde vytváří elektřina pro 20 tisíc domácností.

Odpadním produktem spalovny je škvára, která se využívá ve stavebnictví, nebo končí jako zbytkový bezpečný odpad na skládce. V horizontu dvou let by měla vzniknout separační linka, která by ze zbytkové škváry oddělila hodnotné kovy i nekovy. Očištěná inertní škvára by se následně využívala jako podkladová vrstva pozemních komunikací. Stejná linka už funguje v několika zahraničních městech. Inspirací pro Prahu je dánská Kodaň, kde se podle náměstka pro životní prostředí Petra Hlubučka (STAN) díky ekonomickým benefitům počáteční investice vrátila za pouhé čtyři roky.