Zaměstnanci společnosti Incheba, která spravuje Průmyslový palác na pražském výstavišti, nebyli v osudný den, kdy zcela vyhořelo levé křídlo paláce, dostatečně proškoleni. Alespoň podle pražských hasičů, kteří proti Inchebě zahájili správní řízení.

„Společnost Incheba nezajistila školení vedoucího zaměstnance o požární prevenci, nezajistila školení pořadatelské služby pro akci PRAGODENT 2008 ani odbornou přípravu zaměstnanců požární hlídky pro tuto akci. A v době konání veletrhu se nepostarala ani o dodržování podmínek požární bezpečnosti,“ vypočítávala pro Deník důvody správního řízení mluvčí pražského hasičského záchranného sboru Pavlína Adamcová.

Šlo o nedbalost

Podle informací vyšetřovatelů vznikl požár 16. října loňského roku především z nedbalosti. Příčinou byl hořlavý materiál položený na elektrickém vařiči, který nedopatřením spustili dělníci, ve spěchu opouštějící výstavní prostory.

„Úmyslné zavinění jsme neshledali. Šlo zřejmě o nedbalost. Z trestného činu obecného ohrožení ani po měsících vyšetřování a výslechu zhruba stovky svědků nelze nikoho obvinit,“ upozornila Deník již dříve Dagmar Lochmanová z pražské hospodářské kriminálky. Pojišťovna vyčíslila škody na 181 miliónů korun.

Incheba má dest dní na odpověď

Společnost Incheba odmítla případ blíže komentovat. „Oznámení od hasičů jsme dostali, ale nejprve odpovíme jim,“ sdělil mluvčí Incheby Radovan Ježovič.

„Incheba se k zahájení správního řízení může vyjádřit do 10 kalendářních dnů od doručení zahájení správního řízení,“ dodala Adamcová.

Spory o pojistku

Celkové náklady na dostavbu zničeného křídla paláce v původní podobě byly vyčísleny na 1,5 miliardy. Pražský magistrát, jako vlastník Výstaviště, se s Inchebou, která ho má v nájmu, pokoušel uzavřít dodatek smlouvy tak, aby náklady na rekonstrukci nesla Incheba. Nakonec se ale spolu nedohodly a vedení magistrátu se rozhodlo obnovit palác samo. I to je jedním z důvodů, proč chce magistrát vypovědět nájemní smlouvu s Inchebou.

Průmyslový palác v areálu výstaviště pochází z roku 1891, kdy byl postaven u příležitosti Jubilejní zemské výstavy, stejně jako například Petřínská rozhledna nebo Hanavský pavilon. Secesní budovu navrhl architekt Bedřich Münzberger. Palác tvoří prosklená ocelová konstrukce. Byl využíván především k výstavním účelům. V letech 1952 až 1954 byl zrekonstruován podle projektu Pavla Smetany a přejmenován na Sjezdový palác. Konaly se zde pak sjezdy Komunistické strany. Požár z 16. října roku 2008 zcela zničil levé křídlo paláce.

Částka 181 milionů korun, kterou pojišťovna Uniqua chtěla vyplatit jako pojistné plnění za vyhořelý palác, byla podle mluvčí pojišťovny Evy Svobodové již v červenci uložena do soudní úschovy. Praha se totiž nemůže s Inchebou shodnout, komu má být vyplacena a spor bude muset rozhodnout soud.

Magistrát se nicméně ohradil i proti výši pojistky, která se mu zdá nízká. „Tato částka je naprosto neodpovídající. Areál Výstaviště je pojištěn na 2,5 miliardy korun. Náš posudek na škodu mluví o 850 milionech korun. Stavba nového křídla bude stát mnoho přes 1 miliardu korun,“ uvedl pro Deník již dříve radní Milan Richter (ODS).