Skupina vystupující jako zastánci projektu a odpůrci údajné policejní brutality totiž přistoupila ke žhářskému útoku. V neděli večer se pokusila zapálit policejní auto. K činu se přihlásilo uskupení, které si říká Anarchistická solidární akce – přičemž svůj čin dávalo do souvislosti mimo jiné právě s postupem policistů v Jeseniově ulici.

Aktivisté z iniciativy Klinika se od tohoto činu distancovali. Její mluvčí Anna Hausnerová odmítla násilí i brutalitu a vyslovila se pro řešení věcí smírnou cestou. „Chceme pokračovat v jednáních," zdůraznila.

Prohlášení takzvaných anarchistů se ohrazuje jak proti tomu, že před týdnem policie objekt obsazený aktivisty vyklidila, tak proti policejnímu angažmá při sobotní demonstraci za účasti několika stovek lidí, kdy pro ukončení oficiálního programu do zabedněné budovy opět pronikly tři desítky lidí. Ti sice uposlechli výzev k odchodu, ale následně se před budovou strhla strkanice.

Nové pracoviště

Ze zahájení násilných útoků se obě strany osočují navzájem. Demonstranti tvrdí, že jich policisté několik při zákroku zranili; policie reagovala, že to není pravda. Na místě pomáhali záchranáři dvěma pacientům s drobnými zraněními na hlavách. Šlo o lidi z řad demonstrantů, kteří tvrdí, že zraněných bylo ještě více.

Budovu spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který si nezvané hosty uvnitř nepřeje. Právě žádosti jeho zástupců se staly podnětem k zákrokům policie. Úřad prý připravuje převod nemovitosti na Generální inspekci bezpečnostních sborů, která by tam měla zřídit své pracoviště.

Zastánci komunitního centra se sociálním zaměřením by ale měli jiné představy o využití opuštěného a roky chátrajícího objektu - ať již natrvalo, nebo alespoň dočasně, než o budoucnosti někdejší kliniky padne definitivní rozhodnutí.

Zabedněné přístupy

Proto objekt obsadili a dobrovolníci uklidili nepořádek, který tam při svých návštěvách zanechávali narkomani a další podivné existence. Po zásahu policie ale stoupenci komunitního centra museli minulý týden odejít, načež zástupce vlastníka nechal zabednit přístupy.

Třebaže do debaty o budoucnosti objektu vstupovali jako zprostředkovatelé jednání mezi oběma stranami i představitelé magistrátu, lze předpokládat, že nejnovější vývoj událostí značně zkomplikoval cestu k možnosti případného hledání jakýchkoli kompromisních řešení.

Jakýkoli možný ústupek zástupců vlastníka by se totiž nejspíš stal precedentem: poselstvím pro případné další podobné případy, že nevítězí rozum ani síla argumentů, ale násilí. To v umírněné formě zpravidla neuspěje; zkušenosti ze světa alespoň naznačují, že čas ke změně stanovisek nastává až ve chvíli, kdy násilí eskaluje.

Čtěte také: Před opuštěnou klinikou na Žižkově bouřily stovky demonstrantů