Zlato už nakupují i „obyčejní" lidé

Michal Achremenko 31. 5. 2013

Praha - Zlato je považováno za nejjistější prostředek ukládání kapitálu. V době nouze je snadno přenosné, dělitelné na menší kousky, jejichž prodej pokryje momentální potřebu. Kdo kdy byl na útěku či v nouzi, tyto jeho přednosti jistě ocenil.

I přes fakt, že je zlato jistotou, byly investice do tohoto kovu považovány za záležitost spíše pro bohaté, kteří toho náležitě vždy využívali a využívají. Situace se však mění, jak potvrzují údaje firem, které na českém trhu s investičním zlatem obchodují.

Polštářům a vkladním knížkám odzvonilo, zdá se, Češi si stále častěji své úspory ukládají do zlata. Už dávno tedy neplatí, že je zlato jen pro milionáře. „Našemu nejstaršímu zákazníkovi je přes 90 let. Spoření si založil, aby měl co odkázat vnoučatům," uvedl Martin Sýkora ze společnosti MPM Invest, která se na spoření do zlata specializuje. Rostoucí zájem potvrzuje i Česká mincovna. „Překvapivě největší zájem mají lidé z menších měst a obcí. To vyvrací často citovaný názor, že zlato je určeno jen pro zkušené investory," dodává Sýkora.

Vzrůstající zájem o koupi zlata má několik důvodů. Jedním z nich jsou obavy z vývoje ekonomiky. Problém zemí eurozóny tyto obavy jen zvyšují. „Pokaždé, když dochází k nepříznivému vývoji ekonomiky a lidé se začínají obávat o své úspory, zvyšuje se zájem o koupi zlata. To si z dlouhodobého pohledu udržuje svoji hodnotu a na rozdíl od jiných způsobů spoření se lidé nemusí bát, že jim ho někdo násilím zestátní nebo dodatečně zdaní.

Je už pozdě?

Za posledních 10 let se cena zlata zvýšila zhruba pět a půlkrát, ze 341 dolarů za troyskou unci na 1900 dolarů. To jsou však minimální a maximální hodnoty dosažené v průběhu posledních 10 let, aktuální cena zlata činí asi 1400 dolarů za unci. Byly však doby, kdy stejné množství zlata stálo 30 dolarů.

Z tohoto pohledu je už tedy dost pozdě, ale jak je vidět, kdo nakoupil před 10 lety, stále ještě vydělává. V případě nákupu a prodeje zlata platí vždy aktuální kurs daného dne, který se stanoví na londýnském trhu podle stavu nabídky a poptávky. Výhodou investice do zlata je osvobození od daně z přidané hodnoty. Tak tomu není u jiných investičních kovů, u stříbra a platiny.

Hmotnost zlata se udává v troyských uncích, jedna unce činí 31,1 gramu. Uvedené ceny jsou za zlato ryzí, tedy 24karátové. Na rozdíl od diamantů, kde je karát hmotnostní jednotkou, karát u zlata je jednotka poměrová. Ryzí zlato má 24 karátů, což znamená, že 24 dílů ze čtyřiadvaceti, je zlato. V 18karátové slitině zlata je 18 dílů ryzího zlata a šest dílů přidaného kovu. Investiční zlato má vždy ryzost 24 karátů. Někdy se ryzost uvádí čísly, přičemž ta nejvyšší se označuje čtyřmi devítkami, 999,9. Každý slitek je označen bankou, která ho odlila, na českém trhu jsou nejčastěji slitky švýcarských bank. Průzkum společnosti Safina uvádí, že 70 procent Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz. Nejvíce toto přesvědčení panuje ve věkové skupině 45 až 53 let, ve větší míře mezi muži než mezi ženami. Zlatu nejvíce věří obyvatelé Ústeckého kraje, na posledním místě je kraj Jihočeský, byť rozdíly nejsou tak veliké, zlatu tam věří 85, respektive 59,4 procenta dotázaných.

Co je investiční zlato?

Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, což ale definici investičního zlata neodpovídá. To musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Patří sem i zlaté mince, které jsou ovšem při stejné váze poněkud dražší než slitek.

Uzančním slitkem je slitek o hmotnosti jedné troyské unce, jejich dílů a násobků. Zlaté mince mají hmotnost od jedné desetiny unce přes jednu unci a dokonce několik kilogramů. Jedna troyská unce zlata ve formě slitku se na českém trhu prodává za cenu okolo 30 tisíc korun, v závislosti na kurzu koruny k dolaru a momentální ceně zlata na světovém trhu.

Zlato je na českém trhu nejpopulárnějším investičním kovem, avšak nabízí se ještě (levnější) stříbro a (dražší) platina. Prodej obou těchto kovů je však zatížený daní z přidané hodnoty, která je poněkud znevýhodňuje, protože fyzická osoba při jejich prodeji nedostane daň zpět.

„Výsledky výzkumu veřejného mínění potvrdily, že Češi vnímají drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní objemy. Jen od začátku roku jsme prodali více jak 300 kilogramů investičního zlata," uvedl Libor Křapka, obchodní manažer společnosti Safina. „Nicméně je i nadále zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice," dodal.

Spoření do zlata

Kdo chce investovat do zlata, má dvě možnosti. Buď disponuje částkou, za kterou si koupí zlatý slitek. Ten může ponechat u obchodníka nebo v bance a kdykoliv ho opět prodat. Druhou možností je pravidelné měsíční spoření. Po dosažení určité částky dostane klient zlatý slitek, který si může odnést nebo opět nechat u obchodníka. V případě potřeby ho od něj obchodník odkoupí zpět za aktuální cenu a klient získá investovanou částku včetně zhodnocení.

„Výnosnost zlata se v posledních letech pohybovala okolo 14 procent ročně, což dalece převyšuje ostatní druhy spoření," zdůraznil Sýkora z MPM Invest.

Obecně se vyplatí kupovat spíše menší slitky, které lze v případě potřeby postupně prodávat. Pokud máme slitek kilový, musíme ho prodat naráz. A to za peníze, které v případě krize mohou mít velmi spornou hodnotu. Je tedy lepší mít zhruba 33 jednouncových slitků než kilogramovou zlatou cihlu. Ale i takové se dnes prodávají, ale to je skutečně případ zmiňovaných milionářů spíše než drobných investorů.