Bezmála 400 tisíc dočasných pracovních neschopností zapříčinila respirační onemocnění. Příčinou dalších zhruba půl milionu ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti byly ostatní diagnózy, z nich dominovaly nemoci pohybové soustavy.

Délka léčby byla v prvním pololetí průměrně 40 dnů. Nejkratší dobu „na neschopence“ strávili lidé s respiračními nemocemi – s chřipkou či akutními infekcemi dýchacích cest, a to přibližně 15 dnů.

S nemocemi pohybové soustavy, které byly druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti, lidé stonali mnohem déle – průměrně 67 dnů. Největší počet ukončených „neschopenek“ (necelých 111 tisíc) v této skupině onemocnění tvořily nemoci páteře, které trvaly průměrně 63 dnů.

Nejdelší průměrné trvání dočasné pracovní neschopnosti je evidováno u tuberkulózy (225 dnů). K nemocem s časově náročnou léčbou patří nepřekvapivě také rakovina (zhruba 179 dnů) a cévní onemocnění mozku (zhruba 163 dnů).