„Do stejného kelímku vám již pivo nenatočím,“ řekl redaktorovi Deníku výčepní pan Václav u venkovního stánku. „Přišlo mě to draho, hygiena mi dala pokutu pět tisíc,“ dodal. Letos v létě jej požádala zákaznice, zda jí může načepovat pivo do jí použitého kelímku, protože nechce plýtvat plasty, dočkal se ale pokuty.

Když nápoj do jí použité nádoby pan Václav načepoval, zákaznice se prokázala průkazem inspektora a napařila mu pokutu pět tisíc. Důvod? „Vysvětlila mi, že kdyby měla v ústech zánět a nevymytý kelímek by se nedopatřením dostal opět do oběhu, nemoc by se mohla šířit,“ dodal Václav.

Platná legislativa však žádný zákaz nalévání do přinesených nádob zákazníkem ani opětovné plnění jednorázového kelímku v držení zákazníka nezakazuje. „Nicméně provozovatel stánku nebo restaurace musí mít k takové činnosti vytvořeny podmínky, které musí zajistit, aby uvedené nádoby nekontaminovaly jeho provozovnu a vydávané nápoje,“ uvedla na dotaz Deníku ředitelka pražské hygienické stanice Pavla Svrčinová.

Pro výčepní ve stáncích, kteří používají obyčejné plastové kelímky a nemají zařízení na jejich umývání, je tak jednodušší podávat zákazníkům kelímky nové, a zbytečně tak plýtvat plasty. Raději se tak vyhýbají pokutám.

Zaostřeno na farmářské trhy

Na další sérii kontrol farmářských trhů vyrazili během léta také veterinární inspektoři. Ti v metropoli od dubna provedli zatím 22 kontrol. Ve třetině případů přitom narazili na pochybení či porušení zákona. Přestože se počet prohřešků dlouhodobě snižuje, je v porovnání s jinými regiony stále velmi vysoký.

Mezi nejčastější závady patří chybné označování nabízených potravin a také prodej potravin neznámého původu. „Nejzávažnější je klamání, například když prodejci nabízejí potraviny, které nakoupili někde v supermarketu a vydávají je za farmářský produkt, tedy klamali zákazníka,“ dodal ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Podle něj je prohřešků až sedmkrát více než v kamenných obchodech. „Je to i díky tomu, že se prodejci střídají a často prodávají brigádníci, kteří se důsledně neseznámí s podmínkami prodeje,“ dodává Semerád.

„Praha má větší potenciál prodeje, sjíždějí se nám výrobci a prodejci z širších oblastí. V tom je to pak rizikovější, jelikož jsou třeba z daleka a není to ten přímý prodej známého známému, v Praze je určitá anonymita,“ vysvětluje Kateřina Březinová z Městské veterinární správy v Praze.

Pokuty se tu pak dávají ve stejné výši jako kdekoliv jinde. „Posuzuje se riziko, kolika spotřebitelům mohla být potravina prodána,“ dodala.

V případě prohřešku pak kontroloři nejčastěji ukládají sankce do 10 tisíc korun. Podle zákona o potravinách ale mohou pokutovat až do 50 milionů korun. V celém Česku provedli inspektoři v prvním pololetí bezmála 190 kontrol. Závadu zjistili u osmnácti procent z nich.