V jaké kondici je pracovní trh v Praze?
Hotely, restaurace i eventové agentury bojují o přežití, catering a kongresy úplně zmizely. Nejméně 30 % restaurací v Praze určitě skončí, zahraniční klientela nepřijede ani v příštím roce. I kdyby je státní program udržel, není to jistota. Hlavní město je hodně zaměřeno na služby, především pro zahraniční turisty, tvoří až 80 % HDP Prahy. Například Český Krumlov se z jarní vlny vzpamatoval, i do pohraničí na české hory začali více jezdit Češi. Všude jinde se s tím ekonomika popere, v Praze ale ne.

Může situaci ještě zachránit vládní podpora?
Vláda drží umělou zaměstnanost. Ekonomika klesla o 11 % od začátku roku, průměrné mzdy o 7 %, nesnížila se ale spotřeba domácností. Lidé využívají podpory a nemají potřebu pracovat. Je načase, aby státní podpora v plošné podobě skončila a nastaly jen cílené programy na postižené sektory. Tím se trh práce pohne. Kdybychom se měli všichni hůře o 10 %, tak to není žádná tragédie. Vláda ale předstírá, že se nic neděje. Kouli na noze si poneseme ještě několik let.

Vít Jásek, ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR
Pracoval jako projektový manažer v oblasti vývoje nových služeb a společenské odpovědnosti firem (CSR).
V roce 2010 se stal ředitelem sekce pojišťoven a finančních služeb UZS ČR. V únoru 2014 byl jmenován výkonným ředitelem UZS ČR.

Co se podle vás v Praze stane?
První, koho firmy v Praze propustí, jsou agenturní zaměstnanci. Jelikož se jedná často o pracovníky ze zahraničí, toto číslo se nikde neobjeví. Reálně si myslím, že nezaměstnanost v Praze půjde na 7 % velmi rychle. Lidé se musí přeorientovat na jiný sektor. Odhaduji, že v příštím roce až dvou bude právě v Praze potřeba 40 tisíc rekvalifikací.

Co byste tedy Pražanům poradil?
Lidé budou muset začít dělat něco jiného. Vyhraje ten, kdo se rekvalifikuje na jinou profesi. Čím dříve, tím lépe. Rekvalifikace netrvá týden. Je také otázka, zda by Pražané neměli dojíždět za prací do průmyslových měst Středočeského kraje.

Takže by lidé měli jít na úřady práce?
Ten, kdo má zdravé ruce a nohy, měl by hledat sám. Jít na úřad práce a žádat o pomoc by měla být až poslední možnost. Úředník by s ním měl zde zkonzultovat, jaká práce by pro něj byla vhodná. Pokud je ochoten dělat něco jiného, může využít rekvalifikaci, úřad práce mu ji zaplatí, na jednoho člověka má alokováno 30 tisíc korun.

O jaké kurzy je teď největší zájem?
Práce se nyní ještě více přesouvá do online prostředí. Zájem je o obory jako je podpora e-shopů a operátoři jejich call center a vše spojené s rozvozem jídel. Klasikou je kurz obsluhy CNC strojů. Populární je ale také například hrobník, operátor krematoria či mechanik elektrokol. Například s tímto kurzem můžete pak zkusit štěstí v jakékoliv prodejně s koly.

Firmy ale po lidech, kteří absolvují kurzy od úřadu práce, zrovna neprahnou…
Tlak na rekvalifikace bude obrovský. Tak, jak jsou nastavené dnes, to ale fungovat nebude. Průměrná cena jedné rekvalifikace činí 9800 korun, což je hrozně málo. Za to se nedá zaplatit ani kurz na prodavače, který vyžaduje 300 hodin. Úřady práce kurzy soutěží na cenu, což je obrovský problém. Lidé po jejich absolvování neumí to, co od nich firmy očekávají. Systém také neumí zohlednit, že člověk už něco umí.

V čem je tedy největší problém rekvalifikací?
Úřady práce musí začít fungovat jinak. Například v Německu slouží jako poradenství v personalistice, úředníci chodí do firem a znají jejich potřeby, tvoří jim programy na míru. To u nás nefunguje. Bohužel se také neeviduje, zda člověk po rekvalifikaci skutečně našel práci v novém oboru. Pouze víme, že nějakou práci získal. Zaměstnavatelé od roku 2012 nemají povinnost hlásit volné místo ÚP, výjimkou jsou cizinci. Úřady tak nemají relevantní údaje. Ročně vydají úřady práce na rekvalifikace 95 milionů korun, což je ve státním rozpočtu nic. Je to ale investice do člověka, neztratí se.

Mohou nás tedy rekvalifikace zachránit před krizí?
Zachránit je silný výrok. Ekonomice v krizi nejvíce prospěje, když se může flexibilně přeskupit. U nás bohužel trh práce není tak flexibilní, jako například v USA, kde mají výpovědní lhůta 14 dní a dokonce bez udání důvodů. U nás jsou tři měsíce a firma musí vyplatit odstupné. V USA firmy propustí lidi a jiné firmy je zase naberou, proto se tak dobře z krizí dostávají. Měl by se změnit zákoník práce, aby bylo snazší lidi propouštět a nabírat.

Kolik lidí v Praze rekvalifikace zatím využilo?
Praze je zhruba 700 tisíc zaměstnanců. V roce 2019 využilo rekvalifikace 631 lidí, v celé republice 9600 osob na 4 miliony zaměstnanců. Byla ale konjunktura. Je to škoda, že je to tak málo.