Trh se skutečně luxusními nemovitostmi je uzavřený a jednání mezi makléři a jejich klienty bývají diskrétní. „Stejně, jako jsou výjimečné nabízené nemovitosti, jsou výjimeční i jejich majitelé a kupci. Mezi nezbytné kompetence makléře patří vynikající znalost trhu spojená s vysokým právním povědomím a schopností diplomatického jednání. Pozice bývá mnohdy o to složitější, že obě strany mohou jednat přes prostředníky,“ popisuje Denisa Višňovská z realitní kanceláře Lexxus Norton, která se orientuje na luxusní klientelu.
U skutečně luxusních domů a bytů se těžko vytvářejí cenové mapy, protože cena bývá hodně individuální. Například v jednom domě na Smetanově nábřeží se loni prodaly dva osmdesátimetrové byty jeden za téměř 78 milionů korun, druhý za 45 milionů. Na rozdílnost kupních cen upozorňuje i realitní společnost Central Europe Holding, která žebříček top rezidenčních nemovitostí pro Pražský deník zpracovala. Například za zhruba stometrový byt na Malé Straně dali kupci od 8,5 do 26 milionů korun.
Smíchov a Vinohrady cenově zaostávají
„Typická kupní cena se dotýká hranice 200 tisíc korun za čtvereční metr, u výjimečných staveb až 300 tisíc. Jediným pevným měřítkem je názor prodávajícího a kupce,“ uvádí analýza Trend Report 2018, zpracovaná Asociací pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). Top vily a byty se většinou ani neobjeví ve veřejné nabídce realitních kanceláří, ale kupci se hledají skrze osobní vazby a doporučení.
Nejdražší rezidenční lokality v Praze kopírují historické čtvrti. Jde hlavně o Staré Město, Josefov, Malou Stranu a Hradčany. K nim se ještě řadí vilové oblasti Bubenče, Střešovic, Dejvic či Troji, kde sídlí řada zahraničních ambasád. Za nimi mírně cenově zaostávají Smíchov a kdysi oblíbené Vinohrady se svojí typickou secesní zástavbou. Naopak díky množství zeleně v posledních letech stoupá hodnota nemovitostí, zejména pozemků, v Podolí, Braníku a Hlubočepech.
Interiér má zaujmout na první pohled
Ihned po lokalitě je zásadním kritériem luxusu velkoryse pojatý interiér. Výjimkou není dvoupokojový byt rozprostřený až na 250 metrech čtverečních. V oblibě jsou vkusně zrekonstruované měšťanské a historické domy. „Zatímco plášť budovy může záměrně působit decentně, interiér má na první pohled zaujmout tím nejlepším a proměnit každodenní bydlení v zážitek. Trendem jsou ušlechtilé přírodní materiály jako kámen, dřevo, sklo, hliník,“ popisuje Višňovská.
Naopak přeceňováno někdy bývá vybavení moderními technologiemi neboli takzvaná smart domácnost. „Nemalá část klientů tyto služby nemusí mít jako prioritu a považuje je za nadbytečné, protože komfort zajišťuje vlastní personál,“ dodává partnerka v realitní společnosti Lexxus Norton.
Do první ligy pražských rezidencí přibyla na přelomu loňského a letošního roku novostavba V Tower na Pankrácké pláni v Praze 4. Třicetipatrová budova s jedinečným výhledem na metropoli vznikla podle návrhu architektonického ateliéru Radana Hubičky.
Developerem nejvyšší čistě rezidenční budovy v Česku je firma PSJ Invest. Byty si tady pořídili například mediální magnáti Jaromír Soukup a Michal Voráček. Prodej bytů odstartoval developer v září 2015. Ceny tehdy začínaly zhruba na 100 tisících korun za čtvereční metr. Dnes už je developer nezveřejňuje. Podle prvních zápisů vlastníků v katastru nemovitostí se ceny šplhají až na úroveň některých bytů v Pařížské ulici v Praze 1.
