Od jedné stokoruny až po několik stovek měsíčně se na trhu pohybují ceny za možnost pronajmout si od soukromé firmy adresu trvalého pobytu. Celý systém funguje podobně jako takzvané virtuální kanceláře pro podnikatele. Člověku, který v reálu žije jinde, na tuto adresu chodí úřední dopisy a má ji zapsanou v občance.

Ochrana pověsti

Firem, které tuto službu poskytují, jsou už při pouhém prohledání webu desítky. Jednou z nich je i společnost Přívozní z Prahy, která původně nabízela již zmíněné virtuální kanceláře. Poté rozšířila své podnikání i na tuto oblast. „Řádově se pohybujeme kolem sto vydaných souhlasů ročně,“ konstatuje její jednatel Karel Petýrek. 

Firmy disponující více objekty však mohou mít i daleko více klientů. Důvody, které lidi vedou k pronájmu „virtuálního pobytu“, jsou různé. „Lidé se často nemají kde přihlásit a my jsme pro ně jen přestupní stanice,“ vysvětluje Petýrek.

Bezdomovci vlastní tisíce firem
V Česku je téměř 14,5 tisíce společností, které vlastní nebo řídí lidé s trvalým pobytem na radnici. Jejich počet se meziročně zvýšil o 76 procent. Jde o necelá tři procenta českých firem, uvedla analýza společnosti Bisnode. U těchto osob prý existuje vyšší riziko než u jiných podnikatelů.

Například proto, že jim pronajímatel v bytě nechce umístění trvalého pobytu povolit, ačkoliv k tomu nemá právo. Jeho klienti tak prý nechtějí mít z osobních či jiných důvodů uvedený v občance obecní nebo městský úřad. 

Parkovací karty

Nabídky firem však uvádějí i jiné důvody. Například útěk před exekutory nebo naopak nezdárného potomka, kterému exekuce hrozí a rodiče nechtějí skončit na mizině. Společnost Simply Office také uvádí snazší přístup do pražských škol a školek nebo možnost získat parkovací karty v centrech velkých měst.

Odborníci nad touto nabídkou často kroutí hlavou. „Osobně si myslím, že to je logická reakce trhu na dysfunkci systému v oblasti institutu trvalého bydliště a s ním spojenými restrikcemi,“ říká například Daniel Hůle z Člověka v tísni.

Doručování dopisů

Ministerstvo vnitra tento byznys eviduje už nějaký čas a je podle něj zcela legální. I přesto ale vůči němu má své výhrady. „Firmy, které uvedenou službu nabízejí, spíše využívají neznalosti zákonů ze strany občanů.

Ti se domnívají, že trvalý pobyt, na kterém se nebudou zdržovat, je zprostí závazků vůči společnosti,“ říká Ondřej Krátoška z ministerstva. S adresou „virtuálního pobytu“ podle něj souvisí i problém doručování úředních dopisů. Pokud si je totiž i přes upozornění člověk nevyzvedne, jsou považovány za doručené.

Petýrek s tím nesouhlasí, firma lidem útěk od závazků neslibuje. O dopisech klienty informuje. „Pokud si někdo zřizuje u nás adresu s trvalým pobytem kvůli tomu, že se chce skrýt, je to úplně stejné, jako kdyby se na své původní adrese nezdržoval a bydlel neznámo kde,“ říká. V obou případech prý u těchto lidí nelze dohledat žádný majetek.