Projekt novostavby, která mezi lety 1912 až 1916 nahradila obytné domy, vytvořil Josef Zasche pro Asekurační spolek průmyslu cukrovarnického a spolupracoval s německým architektem Theodorem Fischerem. Na stavbě se podílel Matěj Blecha, avšak autor bohaté plastické výzdoby kubisticko-klasicistního stylu znám není. Plastiky na průčelí vytvořil německý sochař Franz Metzner.

V kancelářském neobarokním komplexu pak po drobných úpravách sídlilo ministerstvo výživy. Po vpádu armád zemí Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 v budově provizorně přebývali poslanci Národního shromáždění. Po pádu komunistického režimu patřila budova IPB, od července 1993 je palác památkově chráněný.

Před osmnácti lety se dům u Jindřiské věže se (i když nechvalně) proslavil zřejmě nejvíc. Do tehdy jedné z největších bank v republice vtrhlo 16. června 2000 policejní komando se samopaly. S nuceným správcem z České národní banky přišli také členové speciálních jednotek URNA (Útvaru rychlého nasazení). U Miloše Zemana, který byl předsedou vlády, si přitom podle svědků na jednání večer před zásahem zaměstnanec ČNB vyžádal doprovod, aby předání dokumentů proběhlo důstojně. Současný prezident Zeman tedy pověřil úkolem bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse…

Hotel chtěla jako první J&T

O několik měsíců později dělníci odstranili z někdejšího bankovního sídla písmena IPB. Cukrovarnický palác od té doby zeje prázdnotou. Československá obchodní banka (ČSOB), která zkrachovalou instituci převzala, prodala nevyužívaný objekt v roce 2006 společnosti J&T. A poprvé se začalo mluvit o tom, že zde vznikne luxusní hotel.

Jenže firma česko-slovenských podnikatelů vlastníci například i fotbalovou Spartu či média musela svůj záměr kvůli finanční krizi přehodnotit. Investice za téměř dvě miliardy tak zůstala nenaplněna a uvnitř pražského paláce se dál proháněl vítr. Jen občas se v jednom z oken objevil nějaký transparent, před budovou často natáčeli filmaři.

V roce 2014 koupila památku od Křetínského a spol. společnost UralNěftěGazStroj. Zástupce ruských investorů se netajil tím, že počítá s otevřením hotelu pro movitou klientelu. Jenže také z tohoto projektu nakonec sešlo. „Budova je vyklizená a lehce do ni zatéká. Hodnota budovy je cca 1,7 miliardy,“ informoval před lety server Prazdedomy.cz evidující nevyužité nemovitosti v celém Česku.

Jméno řetězce není známo

Naději přinesla loňská transakce, kdy se vlastníkem stala firma PPH Nové Město ze skupiny Julius Meinl. Rakouská rodinná firma přitom dříve oznámila nákup nedalekého Grand hotelu Evropa na Václavském náměstí. Tam by měl vzniknout do roku 2020 hotel W Prague patřící do světoznámé sítě Marriott. Součástí některého z velkých hotelových řetězců se stane podle firmy UBM rovněž budova na Senovážném náměstí. Prodej nemovitosti potvrdila v pondělí deníku E15 obchodní ředitelka UBM Development Kateřina Poláková. Cenu transakce ani výši investice do úprav budovy však neuvedla.

„Cukrovarnický palác je pro provozování hotelu ideálním domem. Jeho rozloha dává prostor pro vytvoření dostatečné kapacity lůžek a zázemí, které je pro podobný typ hotelu vyšší kvality smysluplné,“ sdělil ředitel UBM Development Czechia Jan Zemánek s tím, že hotel by mohl mít zhruba 175 pokojů.

Více než sto let fungující rakouská firma letos rozšířila své portfolio o hotely v Düsseldorfu, Hamburku, Haagu nebo Katovicích, a má tak ve svých hotelech v nabídce přes 3200 lůžek hlavně ve střední Evropě. Výstavba v Praze by měla být usnadněna tím, že na změnu Curkovarnického paláce na ubytovací zařízení je vydáno platné stavební povolení. V katastru každopádně zůstává jako majitel uvedena firma Paleva, v níž má podíl v zástavě J&T Banka.