Všichni tři společně objížděli rybářství, navštěvovali aquaponické farmy, aby vymysleli jedinečný systém rotace vody.

„Stejně jako kluci jsem si potřeboval vyčistit hlavu a živit se něčím, co by mi dávalo větší smysl,“ vzpomíná na začátky ve firmě Rybí zahrada provozní ředitel Petr Velich, kterého lákalo ekologické zemědělství zaměřené na udržitelnost.

V Rybí zahradě je hala v přízemí plná kádí s vodou. V každém z pěti systémů jich je deset, jedna přitom obsahuje tři tisíce litrů vody, pojme pět set kilogramů ryb a má vlastní filtr se stojanem s rostlinami.

„Exkrementy ryb obsahují dusíkaté látky, které vyživují rostliny v prvním patře. Voda od ryb projde kořenovým systémem shora dolů, čímž se vyčistí a může jít zpět k rybám. V běžných rybářstvích mají velkou spotřebu vodu, protože ji kvůli exkrementům musejí ředit, aby ryby neuhynuly. My jsme schopni ušetřit 90 procent vody, kterou bereme ze studny,“ vysvětluje Velich.

Ryby krmí kvalitními granulemi, což je také jediné, co do vody přijde. „Nepoužíváme žádná léčiva, antibiotika nebo chemii. Všechno je zcela přírodní. Nyní pracujeme na vývoji vlastního krmení, protože chceme využít zbytky. Ryby totiž zpracováváme a zákazníkovi je dodáváme naporcované, zbývají nám tedy hlavy a kostry,“ říká Velich.

Spolupráce se zemědělskou univerzitou

Protože tak trochu předběhli čas, navštěvují je i vědci a zkoumají jejich unikátní systém. Firma úzce spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou v Praze.

Po třech letech začala farma skvěle fungovat, neměla však žádný odbyt. „Neuměli jsme naše výrobky prodat, a tak jsme v roce 2020 zřídili ještě aquaponický chov akvarijních ryb, se kterým jsem měl zkušenosti, abychom se uživili. Před dvěma lety se na nás ale usmálo štěstí, když jsme se spojili s investiční společností, která nám přinesla kapitál, abychom se mohli rozrůstat, a hlavně nám pomohla s marketingem. Založili jsme e-shop, který odstartoval poptávku,“ vrací se v čase Velich.

Nyní už od akvarijních ryb ustoupili a zaměřili se na chov ryb s vysokým obsahem omega 3 kyselin, sumečka afrického a tilápii. Sami si je rozmnožují. Nakupují i kapry, jesetery a pstruhy, které ve svých kádích vyčistí, aby jejich maso nebylo cítit bahnem, a prodávají je dále.

„V další vesnici máme provoz na zpracování ryb. Ráno ryby vylovíme, dopoledne zpracujeme a odpoledne rozvážíme. Zákazník je má nejpozději do druhého dne doma - i na konci republiky,“ ujišťuje Velich. K rybám nabízejí i další ingredience a recepty, s nimiž dokáže uvařit i naprostý laik.

Rybí zahrada letos otevřela bistro v pražských Dejvicích, kde vaří rybí speciality. Ochutnat tam ze třeba stripsy, kapří hranolky, tortilu plněnou salátem a sumečkem, sumečka s kari omáčkou, fish and chips, burgery nebo bagety. Další rybí bistra plánuje lážovická firma otevřít na jaře v Berouně a v Hořovicích.

„Maso sumečka je specifické. Vůbec se nerozpadá, není cítit rybinou a vyfiletujeme ho tak, že nemá kosti. Málokdo pozná, že jí rybu. Zrovna dnes ho budeme mít na farmě k obědu pro zaměstnance, kterých máme jedenáct, s rýží a omáčkou z červeného kari,“ prozrazuje provozní ředitel farmy, která vlastní i přívěs s cateringem, s nímž míří například na food festivaly.

Za mix salátů letos získala Rybí zahrada ocenění regionální potravina. Saláty pěstují od semínka. „Od semínka po sazeničku čekáme 14 dní a ze sazeničky na salát čtyři týdny. Kořeny mají saláty ponořené ve vodě od ryb, a tak velmi prospívají. Jsou dobré a křehké,“ popisuje farmář.

Ze tří sazenic sto padesát kilo okurek

Haly s káděmi má Rybí zahrada dvě. Ta druhá zásobuje vodou s rybími exkrementy skleník, kde roste mangold, papriky, saláty, petržel, koriandr, okurky nebo bazalka. „Zasadili jsme letos zaměstnancům na zkoušku tři sazeničky okurek a sklidili jsme z nich 150 kilogramů. Uvažujeme, že budeme rybí exkrementy také prodávat jako hnojivo,“ chrlí nápady Velich.

V jedné z místností pěstují microgrens, což je naklíčený hrášek, řeřicha, ředkvičky další rostliny. „Jsou plné vitamínů a krásně se hodí na ozdobu pokrmů,“ dodává Velich, který farmou i provádí návštěvníky. Jednou za měsíc se tam konají dvouhodinové prohlídky. Je ale nutné se předem objednat, protože kapacita je 15 osob. Na závěr návštěvníci ochutnají čtyři pokrmy. Prohlídka je zdarma, ale ochutnávka stojí 250 korun na osobu.