Má osmdesátku na krku a stále doučuje své žáky matematiku. Alžběta Krupková z Vinohrad se rozhodla, že jako důchodkyně začne zase pracovat.

A není sama.

Podle rozsáhlé statistickosociologické studie, kterou nechal zpracovat pražský magistát, se až třetina seniorů v Praze snaží přilepšit si výdělečnou činností.

Co budou dělat, je jim jedno

„V registraci máme hned několik desítek seniorů, kterým jsme pomohli. Senioři většinou žádají částečný úvazek nebo práci formou dohody či smlouvy. Co budou dělat, je jim v podstatě jedno, v tom jsou nenároční,“ potvrzuje Lenka Hronská z agentury, která se zprostředkováním práce zabývá.

Pražští sedmdesátníci pracují jako vrátní, hlídači objektů, pomáhají ve školství a ženy například pečují o děti nebo se starají o domácnost.

Agentura získala dobré zkušenosti

„Samozřejmě že se k nám značný počet seniorek hlásí. Většinou chtějí pracovat na vlastní živnostenský list nebo jako osoba výdělečně činná. Řada rodin si vezme starší paní na hlídání dětí mnohem raději, protože na rozdíl od studentek v ní vidí druhou babičku. Zkušenosti tedy máme dobré,“ potvrdila Věra Hájková. Je majitelkou agentury Pohoda, jež se specializuje na pomoc v domácnosti a hlídání.

Podle analýzy si většina důchodců přivydělává proto, že se bojí, aby nepřišli o střechu nad hlavou a chtějí být v kontaktu s okolím. Studie totiž hovoří jasně: téměř polovina pražských seniorů má obavy, že nebude mít peníze na bydlení, sedmadvacet procent pražských důchodců vlastní chatu mimo metropoli, ale případné přestěhování na ni je ochotno zvažovat pouze sedm procent z nich. Skoro třetina se proto snaží přilepšit si výdělečnou činností.

Potřebovali by tři tisíce navíc

V průměru pobírají pražští senioři 9789 korun, přesto jich ale více než polovina na tuto hranici vůbec nedosáhne. Na pokrytí základních potřeb by dotazovaní potřebovali přibližně 13 tisíc korun. Podle statistik ale mají pražští senioři v průměru o 7,1 procenta vyšší penzi než jejich vrstevníci z krajů.

„O své bydlení se bojí daleko víc lidé žijící v nájemních bytech u soukromých majitelů. Takových seniorů je ve městě asi čtyřicet tisíc. Praha má pro případ, že by lidé na zaplacení neměli, připraveno asi šest set malometrážních bytů. Letos jich přibylo pětapadesát na Libuši,“ popsal radní pro sociální a bytovou oblast Jiří Janeček.

Chata na překážku

Překážkou pro získání takového bytu ale může být právě vlastnictví chaty, která je celoročně obyvatelná. „Pravidla jsou přísná. Když se zjistí, že dotyčný má kousek za Prahou domek, kde by mohl být celý rok, může z magistrátního bytu dostat i výpověď. Město tuto skutečnost prověřuje. Děláme namátkové kontroly. Zatím jsme zkontrolovali dva tisíce bytů a budeme pokračovat,“ doplnil Janeček.

Odborníci se však shodují, že senioři za Prahu nechtějí především pro absenci zdravotní péče, vybavenosti nebo kvůli společenským vazbám.

Do menšího nechtějí

Podle odhadů ale žije desetina seniorů ve velkých bytech a vyměnit za menší je nechce. Malá část o tom pouze uvažuje, ale reálné kroky k výměně neudělal skoro nikdo.Většina seniorů také nemá zájem žít v domově pro seniory nebo v domě s pečovatelskou službou, protože chtějí dožít v důvěrně známém prostředí. To je i cílem pražského magistrátu.

„Snažíme se zavádět služby například pomáhající přepravit seniora na úřad nebo k lékaři,“ uzavřel Janeček.

Deníku odpovídá Zuzana Nováková ze sdružení Život 90:

Lidé v důchodu by měli doma bydlet co nejdéle

Každý pátý obyvatel Prahy je senior. Mají ale lidé v důchodu v Praze dobré podmínky pro život? Co by se v tomto ohledu dalo změnit, Deníkunastínila vedoucí sociálního a odborného poradenství občanského sdružení Život 90 Zuzana Nováková.

Pozorujete skutečně, že bydlení je pro seniory to nejdůležitější?

Bydlení je zdrojem jistoty v jakémkoliv věku. Senioři se na nás obracejí zejména v souvislosti s deregulací nájemného, ale také například s problematikou nájemních vztahů či věcného břemene doživotního užívání bytu. Řešení bytové otázky je také velmi úzce provázáno s nabídkou terénních sociálních služeb. V rámci výzkumu, na kterém jsme se podíleli, z 518 rozhovorů vyplynulo, že zhruba 40 procent respondentů je v domovech pro seniory z důvodů, které by bylo možné ošetřit levnějšími, terénními a ambulantními službami.

Dlouhodobě se zajímáte o situaci v domovech pro seniory. Zlepšují se už poměry v pražských zařízeních?

Veškerou svou činností se snažíme podporovat setrvání seniorů ve svém domácím prostředí. Nicméně pobyt například v domově pro seniory je v některých situacích jediným řešením. Výsledky výše zmiňovaného výzkumu ukázaly, že většina respondentů je s pobytem v domově pro seniory spokojena. Přesto jsou oblasti, ve kterých by bylo možné dosáhnout zkvalitnění života. Mezi ně právě patří především zachování soukromí.

Mělo by být v metropoli více služeb, které by umožňovaly nechat seniora v jeho prostředí co nejdéle?

Domnívám se, že v Praze jsou sociální služby v porovnání s ostatními kraji dostupné. Problém vnímám spíše v jejich kvalitě. Jsou však oblasti, ve kterých bych uvítala rozvoj a podporu. Patří mezi ně třeba služby pro seniory trpící demencí a jinými neurologickými onemocněními a služby pro seniory v psychiatrické péči.

Třetina seniorů v Praze má nějaký vedlejší přivýdělek. Jsou podle vás tito žadatelé o brigády diskriminováni nebo je v Praze taková nabídka práce , že jsou naopak senioři na některé pozice vítáni?

Lidé, i přes to, že pobírají starobní důchod, chtějí žít co nejdéle aktivním životem. Nejde jen o přivýdělek, který je jistě v současné době důležitým zdrojem udržení si určitého životního standardu, ale i o potřebu sociálního kontaktu a seberealizace. Pro zaměstnavatele skýtá tato věková skupina velký potenciál životních a pracovních zkušeností.