Úsporu Skořepa převedl i na pracovní dobu. „Kalendářní rok obsahuje v průměru 252 pracovních dnů. Odtud plyne, že posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle," uvedl. Podle něho je tedy zachování časových posunů ukázkou toho, „jak se něco, co už ztratilo smysl, ruší těžce jen proto, že to bylo kdysi zavedeno."

Změnu času zavedla vláda už v roce 1979

Vláda v polovině října rozhodla, že letní čas se bude zavádět i v příštích pěti letech. Začínat bude o poslední březnové neděli, končit na sklonku října. Nyní čeká Česko přechod na zimní čas ze soboty 29. října na neděli 30. října.

Letní čas se uplatňuje ve všech evropských státech s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard. V České republice se letní čas trvale zavedl v roce 1979 nařízením vlády. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, od následujícího roku se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.

Změna času rozbijí vnitřní biorytmus 

Zrušit střídání zimního a letního času se snaží iniciativa kolem senátora Petra Šilara (KDU-ČSL) s názvem For Only One Time (Pro pouze jeden čas). Odpůrci střídání času poukazují na to, že letní a zimní čas zavedly státy právě kvůli energetickým úsporám. Ty jsou již v současnosti minimální, což přiznala i Evropská komise i české ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kritici poukazují na to že náhlá změna rozbíjí vnitřní biorytmus, což může u citlivějších jedinců vyvolat únavu, ospalost a dezorientaci. Podle některých vědců tato změna dokonce zvyšují riziko rakoviny, obezity nebo deprese.

Čtěte také: Teploty kolem 11 stupňů ještě vydrží, ochladí se v listopadu