Stačí mít v obci o jednoho obyvatele více či naopak méně a starostové a radní dostávají úplně jinou výplatu. Platí to hlavně u nejmenších měst.

Do budoucna by se to mohlo změnit. Poslanci začali tento týden schvalovat nový zákon o obcích, který by podle ministerstva vnitra mohl odstranit nejkřiklavější rozdíly.

Jak konkrétně? Dnes existuje 11 tříd (podle počtu obyvatel v obci). Plat se liší i podle toho, zda je komunální politik uvolněný (je to jeho práce na celý úvazek), nebo neuvolněný (vedle radnice má i jiné povolání).

Od roku 2018, kdy je navržená platnost zákona, by bylo 15 tříd. A stejnou odměnu by dostávali všichni z obcí do 300 lidí. Dnes se odměny počítají už od stovky obyvatel.

Odměny pro členy zastupitelstev by se nově měly vypočítávat na základě koeficientů. A jako základ pro násobení by se brala průměrná mzda v nepodnikatelské sféře.

Nyní mají starostové stejné peníze, ke kterým dostávají bonusy podle toho, jak velkou obec vedou. Vznikají tak velké rozdíly, které u nejmenších a největších obcí činí až desetitisíce korun měsíčně, ačkoli starostové dělají v podstatě stejnou práci.

Starostové nejmenších obcí, kde žije do 100 obyvatel, berou nyní měsíčně 28 385 korun. Tato částka je stejná i pro starosty z větších měst. Vesničtí starostové však dostávají příplatek podle počtu obyvatel 1350 korun, zatímco například v Brně se zhruba 380 000 obyvatel činí příplatek 64 348 korun.

Lepší podmínky

Ministerstvo vnitra v předkládacím materiálu, který má Deník k dispozici, uvedlo modelovou situaci starosty obce do 300 obyvatel v lednu 2018.

Podle očekávaného vývoje průměrných mezd by uvolněný starosta nejmenších obcí bral měsíčně asi 37 092 korun. Neuvolněný starosta obce do 300 obyvatel by si měsíčně přišel odhadem na 22 255 Kč. A například neuvolněný člen zastupitelstva (bez dalších funkcí) by měl v nejmenších obcích pobírat měsíčně skoro 1300 korun.

Náklady na odměny členů zastupitelstev podle ministerstva rostou. V letech 2012 a 2013 se pohybovaly kolem 3,7 miliardy Kč, předloni už to bylo přes čtyři miliardy korun. Liší se i počet uvolněných, tedy pravidelně placených zastupitelů. Ve statutárních městech se například pohybuje jejich počet od dvou do deseti, v krajích od sedmi do 17.

Rozdíly mají být i ve vyplácení odměn pro ostatní zastupitele v obcích, městech či krajích. Zastupitelé totiž mnohdy mají víc funkcí a dostávají několik odměn. Rozdíly jsou i v tom, kolik peněz dostávají politici, když z funkce odcházejí. V obcích by měli mít nárok na maximálně čtyři měsíční odměny.

Tím, že mzdy v nepodnikatelské sféře rostou, se už zanedlouho (od ledna 2017) dočkají vyšších mezd i ústavní činitelé. Plat prezidenta se zvýší přibližně o 17 tisíc (na 236 700 korun), premiér a šéfové obou komor parlamentu dostanou navíc 14 600 (191 tisíc Kč) a řadový poslanec či senátor by měl brát o 5300 Kč více (71 tisíc Kč).