Uzenáři na tom opravdu nejsou dobře. Za posledních deset let v tomto oboru ubylo 60 procent absolventů, přičemž úbytek nad 30 procent už není možné dávat na vrub demografickému vývoji. Uzenáři na tom jsou sice špatně, ale jsou řemesla, která mají ještě větší potíže. Například autoelektrikářů ubylo 74 procent a obor sladovník-pivovarník neukončil loni už vůbec nikdo. A to se Češi považují za pivní národ.

Nejsou žáci

O učební obory prostě není zájem. „Rodiče se nechají lehce přemluvit, aby dávali děti do maturitních oborů, přestože ty na to nemají předpoklady. Nedávno jsem se setkal s případem, kdy k nám ze třetího ročníku maturitního oboru přestoupil žák, který měl v 9. třídě základní školy na vysvědčení osm čtyřek," řekl ředitel Středního odborného učiliště nábytkářského a Střední odborné školy Liberec Václav Tichý. Jeho učiliště je v Česku spíše výjimkou, protože má stoprocentní naplněnost. V průměru však školy bývají obsazené jen z 62 procent.

„Aby škola dobře fungovala, musí mít dobré učitele, dobré materiální podmínky a žáky. Záměrně neříkám dobré žáky, ale prostě žáky. Ti nejsou," doplnil Tichý.

Tento stav by se snad mohl v budoucnu změnit. „Dítě půjde na obor, jestli se v něm uvidí. Nové technologie by mohly být impulzem. Na obor ale nepůjde, když mu řekneme, že musí jít na řemeslo, protože má špatné studijní výsledky," vysvětlil Havlíček. Právě nové technologie, bez nichž se už neobejde jakákoliv novostavba s mnoha inteligentními systémy, by měly být výzvou pro školy. Větší zájem o řemesla by mohlo vzbudit i zavedení praktické výchovy už do základních škol. Větší prestiž by pak řemeslo mělo získat i chystaným zavedením mistrovských zkoušek 
a také některými změnami 
v zákonech.

Řemesla před vyhynutímZdroj: DENÍK