Proti návrhu, který přednesl předseda poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, hlasovali vesměs jen sociální demokraté. Jana Černochová z opoziční ODS předtím neprosadila požadavek na delší odklad pokračování druhého čtení, a to až do září. V takovém případě by už Sněmovna hlasování o novele do voleb zcela jistě nestihla, spadla by takzvaně pod stůl.

Před hlasováním o návrzích Černochové a Faltýnka musel předsedající Vojtěch Filip (KSČM) schůzi na půl hodiny přerušit, protože v sálu nebyl dostatečný počet poslanců přihlášených k hlasovacímu zařízení. Podle kuloárových informací od poslanců ČSSD šlo o obstrukci kritiků normy, kteří se ze systému záměrně odhlašovali.

Sněmovna o normě ve druhém čtení ještě nedokončila ani obecnou debatu, je do ní přihlášeno ještě několik poslanců. Další dvě desítky členů dolní komory se přihlásili do takzvané podrobné rozpravy, v níž se oficiálně podávají pozměňovací návrhy. Celkem by jich mohlo být několik desítek.

Pilný zdůvodnil návrh na zamítnutí možnými ekonomickými škodami, které by mohly změny zákoníku práce v případě schválení některých pozměňovacích návrhů podle něho způsobit. "Ekonomika musí nějakým způsobem fungovat a nelze do ní házet vidle," prohlásil. Předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák oponoval argumentem, že žádné pozměňovací návrhy ještě oficiálně podány nebyly. O návrhu na zamítnutí by se ve sněmovním finále hlasovalo jako o prvním, pokud by byl schválen, nezjistilo by se, jako úpravy mají podporu, podotkl.

K návrh na zamítnutí se připojil také předseda opozičního klubu TOP 09 a Starostů Michal Kučera. Předloha by podle něho trh práce nezpružnila, jak tvrdí vláda v důvodové zprávě, měla by podle Kučery opačný dopad. "Poškodí trh práce," tvrdí.

Z pravicové opozice zní, že navrhované úpravy jsou z pera odborů a nejsou k nim důvody. Podporu normě naopak vyjadřuje levice, zaměstnavatele podle ní nepoškodí.

Vládní novela vyvolala dříve debaty zejména kvůli navrhované úpravě pravidel pro práci z domova. Sociální demokraté by chtěli k normě připojit například nejméně pětitýdenní dovolenou pro zaměstnance po dvou letech práce u jednoho zaměstnavatele, právo odborů zastavit provoz, pokud se zjistí závady ohrožující bezpečnost nebo pravidlo, aby zdravotníci v soukromých nemocnicích dostávali odměnu podle platových tabulek jako jejich kolegové ve státních zařízeních.

Vládní novela by měla mimo jiné zrušit jednostranné převedení zaměstnance na jinou práci, zavést nová pravidla počítání délky dovolené na základě týdenní pracovní doby a zaručit dobu odpočinku při pracích mimo pracovní poměr. Má taky více chránit matky po návratu z rodičovské dovolené.

Novela také zakotvuje vrcholové řídicí pracovníky jako zvláštní kategorii vedoucích zaměstnanců, při hromadném propouštění ukládá zaměstnavatelům zpracovat sociální plán a obsahuje úpravy způsobu rozvržení pracovní doby, posuzování práce přesčas a vzniku překážek v práci.

Schůze sněmovny poté pokračovala vystoupením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), jenž poslance informoval o růstu platů v sociálních službách, jak jej s platností od července schválila vláda. Zpráva reagovala na květnové usnesení dolní komory, která kabinet požádala, aby platy vzrostly v průměru nejméně o 3000 korun. Vláda rozhodla o růstu o 23 procent, původně to mělo být zhruba pět procent.