V roce 2013 jako studující teenager rozjel Markus Villig zprvu trochu nenápadně byznys, který nedávno proměnil společnost Taxify v dolarového unicorna - tedy firu s hodnotou přesahující miliardu dolarů. Alternativní taxislužbu si oblíbili nejen cestující, ale také globální investoři. Například automobilka Daimler, která vyrábí vozy Mercedes, poslala s dalšími menšími partnery do aplikace celkem 175 milionů dolarů.

Také podnikání v Praze se Villigově firmě relativně daří (od loňského prosince vykazuje černá čísla). Zakladatel si z české metropole udělal centrálu pro střední a východní Evropu a rád se sem přijede občas podívat. Nyní možná mladý Estonec navštíví i jiné kraje. Po třech letech působení v Česku oznámilo Taxify, že její řidiči budou jezdit v dalších čtyřech velkých městech. Pomoci by měly právě nedávné zisky od investorů i od zákazníků v Praze.

„Postupně spouštíme dle potřeb jednotlivých měst kromě dopravy klasickými auty i motorky, tuk tuky, elektro-koloběžky a další způsoby přepravy. Rádi bychom některé tyto novinky představili v dohledné době i v České republice,“ řekl médiím Roman Sysel, regionální šéf pro Česko a Slovensko.

Aplikaci Uber si v Praze nainstalovalo zhruba 300 tisíc lidí, aktivních řidičů má americká společnost kolem dvou tisíc. Další aplikaci Liftago používá podle údajů z letošního dubna více než patnáct set profesionálních řidičů taxi a přes čtvrt milionu cestujících v Praze, Brně, Ostravě, Zlíně, Liberci a Bratislavě. Taxify registrovalo v Praze několik stovek aktivních šoférů, estonské firmě se poslední dobou daří lákat zákazníky na různé slevové promo akce.

Taxify zpřístupnilo aplikaci lidem v jižních a západních Čechách i na střední a severní Moravě po dokončení testovacího provozu. Proč tedy na seznamu nových destinací chybí druhé největší město? V Brně nevidí firma potenciál. Pod hradem Špilberk nehodlá jedzit ani konkureční Uber, který zůstává v Česku jedničkou na trhu alternativních přepravců. „Neplánujeme ani vstup do dalších měst. Chceme se plně soustředit na Prahu,“ řekla serveru E15.cz mluvčí Uberu Miroslava Jouzová.

Je zajímavé, že Uber vyvolává daleko větší vášně mezi „klasickými“ taxikáři než Taxify. Při některých protestech se samozřejmě zmiňovala v návalu hněvu i estonská služba.

Ale obecně si trojka na trhu mobilních taxiplatforem na dobrých vztazích s vládou. „Vidíme, že je mnohem lepší s vládou spolupracovat, než jít proti ní. A to hlavně v Česku a střední a východní Evropě, kde s vládou kooperujeme tak, aby se nastavila pravidla, která by byla dobrá pro řidiče i cestující,“ řekl České televizi zakladatel firmy Markus Villig.

V březnu vedení Taxify dokonce jednalo s premiérem Andrejem Babišem (ANO). „Vysvětloval jsem mu estonský model, které bylo jednou z prvních zemí v Evropě, kde zavedli nová legislativní pravidla pro taxislužby, které jsou nyní otevřená pro konkurenci. Pro Česko by bylo dobré se z těchto estonských zkušeností poučit,“ uvedl pro ČT druhý spoluzakladatel Martin Villig. Premiér Babiš si podle bratrů Villigů psal poznámky a vypadal, že ho diskuse o Estonsku zaujala.

Taxify působící ve čtyřech desítkách měst ve 25 státech a na čtyřech kontintech upozorňuje legislativce, že současná pravidla pro provozování taxislužby jsou zastaralá. Evropská unie ani její členské vlády si totiž se sdílenou ekonomikou často neví rady. Podle estonských manažerů rozvoj služeb jako Taxify či Uber pomůže v konečném důsledku nejen obyvatelům měst a turistům, ale rehabilituje celou taxikářskou profesi.

S tím se potýká také konkurenční Liftago působící v pěti českých městech (Praze, Brně, Ostravě, Zlíně, Liberci) a slovenské Bratislavě. „Složité je v regionech vysvětlit, že nejsme Uber ani Taxify a spolupracujeme výhradně s licencovanými řidiči,“ posteskl si spoluzakladatel Liftaga Ondřej Krátký v rozhovoru pro E15.cz. Krátkého firma by se chtěla postupně dostat do všech krajů, avšak pro počáteční pokrytí musí mít dvě desítky řidičů na každé město.