Opakované navyšování bez dalších ekonomických změn je podle Asociace českého tradičního obchodu nezodpovědné vůči zaměstnancům i zaměstnavatelům. Situace totiž může paradoxně vést k tomu, že ti, kteří pobírají minimální mzdu o pracovní místo nakonec přijdou. V možnostech zaměstnavatele, provozujícího např. malou prodejnu na venkově, již nebude vzhledem k neúměrně navyšovaným nákladům možné obchod dále držet.

„Není to jen o navyšování mzdy, ale zejména o zvyšování odvodů za zaměstnance a obecně vysoké ceně práce. Téměř polovinu z toho, co si zaměstnanec vydělá, se totiž odvede státu. Pokud tedy má být zvyšována minimální mzda, musí to být ruku v ruce se snižováním odvodů zaměstnavatelů,“  vysvětluje Jiří Štorch, člen představenstva AČTO a předseda Družstva ESO Market.           

Slova Jiřího Štorcha potvrzují i statistické údaje, které za rok 2016 uvádějí, že Česká republika má se svými 43 procenty osmé nejvyšší zdanění práce ze zemí OECD. Práce v ČR je tak dražší než ve Skandinávii, Švýcarsku nebo Irsku.

Dopad zvyšování minimální mzdy se zachováním stávajícího zdanění práce tak může mít fatální dopad na již tak problematickou situaci obchodní obslužnosti venkova. 

„Silný tlak na skokové zvyšování minimální mzdy v krátkém časovém horizontu je jednoznačně jedním z klíčových důvodů uzavírání malých venkovských prodejen. Jde o důvod mnohem závažnější, než často skloňované EET. Je nutné si uvědomit, kdo dnes na vesnicích žije a přijde mi přinejmenším nevhodné, aby obyvatelé museli do obchodů dojíždět nějakých 20 i více kilometrů,“ upozorňuje na možný vývoj předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka.

Rozumným řešením by podle Asociace českého tradičního obchodu mohlo být diferencování minimální mzdy podle regionů a oborů tak, jak je tomu například v Itálii.