Nově vznikající Sdružení českých firem venkovní reklamy (SČVR), které údajně zastupuje 95 procent menších firem dlouhodobě působících v odvětví, považuje novelu vyhlášky za odporující pravidlům pro ochranu hospodářské soutěže. Sdružení tvrdí, že regulace zvýhodňuje „velké hráče“ na trhu i samotné město. Praha totiž vlastní řadu nemovitostí s „pevnými“ reklamními nosiči, na něž zákaz nedoléhá.

„Pro naše členy je novela likvidační. Hlavní město se údajně snaží snižovat vizuální smog. Chce toho dosáhnout zákazem jednoho typu nosiče reklamy, a to reklamních plachet, kterých je ale na území Prahy jen několik desítek,“ řekl k motivům vzniku podnikatelské platformy, jež chce být vedení metropole partnerem v dialogu o koncepci reklamy, její předseda Josef Soušek.

„Tisíce billboardů, bigboardů, doublebigboardů, city light vitrín, výstrčí na sloupech veřejného osvětlení, reklam na MHD město nadále ponechává a někde dokonce na tyto nosiče uzavírá nové smlouvy,“ dodal Soušek.

Pražští politici nařčení z „cílené monopolizace reklamního trhu“ odmítají. „Naše koalice se od začátku snaží o kultivaci reklamy ve veřejném prostoru. Takzvané plachty jsou jedním aspektem těchto snah. Nechceme reklamu vymýtit, snažíme se symbolicky řečeno vrátit tuto divokou řeku, o kterou se třicet let nikdo nestaral, do rozumného koryta,“ komentovala námitky sdružení radní pro oblast kultury a památkové péče Hana Třeštíková (Praha sobě).

Podle ní znamená vytlačení reklamních plachet z širšího centra eliminaci „divokých“ nosičů, které jsou instalovány bez kolaudace na fasády historických budov. „Postupně se zaměřujeme na billboardy odporující stavebním předpisům. Příliš nerozumím výtce, že se město snaží zhodnocovat vlastní majetek i prostřednictvím reklamních ploch. To je přece v souladu s péčí hospodáře,“ doplnila Třeštíková.

Hlaváček: Reklamní plachty zakrývají krasné domy

Podle primátorova náměstka pro územní rozvoj Petra Hlaváčka (Spojené síly pro Prahu/TOP 09) je nedávno schválená regulace ve shodě se snahou města zkvalitňovat veřejná prostranství. „V památkově chráněných územích se nachází řada krásných domů, reklamní plachty na fasádách je často zakrývají, a tím zcela mění celkový dojem z prostoru,“ argumentoval Hlaváček.

„Tažení“ metropole proti reklamním plachtám se nelíbí ani Občanskému sdružení majitelů domů v ČR, které zastupuje přes 3000 subjektů. Předseda spolku Milan Krček připomínkoval novelu před jejím schválením.

„V současné situaci je postavení majitelů nemovitostí natolik složité, že další restrikce a omezení příjmu jejich hospodaření je potřeba pečlivě zvážit. Mnoho nájemníků domů bylo dopady koronavirové krize postiženo, nemohou platit nájemné, případně jej splácejí, zatímco majitelé musejí dále hradit náklady na obnovu a provoz domů, stejně jako případné závazky vůči bankám,“ upozornil v dopisu adresovaném magistrátu Krček, podle kterého „téměř okamžité zrušení alternativního příjmu z pronájmu prostor pro umístění reklamy“ může skončit napadením u Ústavního soudu a vymáháním škod po Praze.

Radou odsouhlasená přísnější regulace zahrnuje i zákaz reklamy dodatečně umístěné na dopravních prostředcích. Za hranicemi ochranného pásma památkové rezervace se nic nemění. Například Pražskému deníku známí majitelé rodinného domu na okraji Prahy se tak nemusejí bát o přivýdělek 8000 korun měsíčně za instalaci zhruba deseti menších plachet na oplocení.