Zástupce projektanta je přesvědčen o tom, že průtahy jsou iniciovány a řízeny úzkou skupinou lidí ze Spolku Jinonice. „Radlická radiála není jediným velkým pražským dopravním projektem, město se jednoduše věnuje i jiným stavbám. Ale přesto by se na ní nemělo zapomínat“ řekl Pražskému deníku Aleš Merta, projektový manažer společnosti Pudis.

Podle nejmenovaného zdroje, obeznámeného s druhým řízením o systémové podjatosti ohledně radiály, magistrát neuznal argumenty Spolku Jinonice o údajné podjatosti stavebního úřadu Prahy 5. Poté, co se spolkaři odvolali, posuzuje jejich námitky už několik měsíců Ministerstvo pro místní rozvoj.

Celý proces začne nanovo

Aleš Merta je každopádně přesvědčen, že je projekt ve stále platné podobě odsouzen k neúspěchu a že bude po výrazném přepracování potřebovat změny územního plánu, nový posudek o dopadech na životní prostředí (EIA) i novou dokumentaci pro územní rozhodnutí, čímž celý proces přípravy začne fakticky nanovo. Merta není proti samotným úpravám v projektu, vadí mu ale obstrukce, které podle něj působí účelově.

„Obrovské mlčící většině ta stavba prospěje. A to dokonce i ve vzdálenějším Motolském údolí, kde je záměr revitalizovat celý prostor kolem duálu Plzeňská – Vrchlického, přičemž realizace Radlické radiály je pro to podmínkou,“ konstatoval Merta, který je přesvědčený o tom, že na novou radiálu čekají i třeba tisíce obyvatel spodní části Radlického údolí, kde dnes auta a tramvaje „zhusta“ projíždějí blokovou zástavbou. Prospěšnost Radlické radiály ostatně hodnotila kladně většina respondentů ve tři roky starém průzkumu agentury Sanep mezi obyvateli Prahy 5 a 13.

Spolek má požadavky a pochybnosti

Spolek Jinonice tvrdí, že v pozadí jeho aktivit není snaha o zmaření samotného záměru „dálnice“ na jihozápadu metropole. Cílem je prý omezení dopadů stavby na okolní zástavbu a mezi konkrétní požadavky patří „zvětšení rozsahu zakrytí radiály“ či „zamezení rozlévání dopravy do obytné zástavby v případě zácpy na radiále“.

Aby radiála splnila svůj deklarovaný účel, kterým je odvedení dopravy z obytných čtvrtí Prahy 5, muselo by se podle Spolku Jinonice současně přistoupit k razantnímu zklidnění ostatních komunikací v širším okolí včetně Radlické ulice. „Bohužel zkušenosti s novými dopravními stavbami v Praze jsou takové, že se stavba otevře (viz. naposledy tunel Blanka), ale slibovaná dopravní zklidnění obytných čtvrtí se neprovedou,“ uvádí spolek na webu radiala.cz.

Konkrétní řešení nabídne studie

Současná magistrátní koalice před více než rokem „poněkud schizofrenně“ odsouhlasila pokračování aktuálního územního řízení, které je zablokované námitkami, a zároveň dala příslušným úředníkům za úkol „prověřit možnosti úpravy projektu“, především v prostoru křižovatky Řeporyjská.

Plánovaná trasa „dálnice.'Plánovaná trasa „dálnice.'Zdroj: DENÍKMezi nejzásadnější z návrhů, vycházejících z pracovní skupiny složené ze zástupců města a odpůrců platné verze projektu, patří „položení“ plánované estakády na zem. V úseku od Řeporyjské po Bucharovu je pak evidentní snaha o jeho zakrytí.

Konkrétní řešení změn má nabídnout městem zadaná a v únoru započatá technicko-urbanistická studie pro tuto lokalitu. „Studie má především za úkol prověřit možnost zakrytí trasy radiály v oblasti sídliště Botanica a variantní řešení mimoúrovňových křižovatek Řeporyjská u metra Nové Butovice a mimoúrovňové křižovatky Butovice. Je to podobné jako s Městským okruhem. Nové řešení, které zkvalitní veřejný prostor a zklidní dopravu, zvýší přijatelnost stavby pro místní obyvatele,“ zdůvodnil náměstek Adam Scheinherr (Praha sobě) podporu pro modifikování původního projektu

Návrh už je zastaralý

S tímto přístupem není principiálně v rozporu ani projektant. „Návrh Radlické radiály ve verzi podle aktuálního územního řízení vznikal od prvních let tohoto století. Je proto už jaksi morálně zastaralý. Byl stále držen v územním plánu, aby se na něj nemuselo takzvaně sahat, což se ale nakonec zřejmě stejně bude muset,“ prohlásil Aleš Merta, podle kterého má stávající verze „nepochybně mnoho příležitostí na vylepšení“, byť ta by nejspíš přinesla významný růst finančních nákladů.

Stejně jako Scheinherr vidí i Merta paralelu u příprav takzvané Blanky 2 – poslední etapy budování Městského okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholskou radiálou. „Tam je koncepční přístup pro začlenění takto významné komunikace do města a rozvoj okolí naprosto odlišný od původní Radlické radiály,“ dodal projektový manažer.

Změn by mohl projekt radiály doznat i v oblasti Jinonic a v úseku mezi nimi a Butovicemi, kde po tlaku místních může dojít ke spojení dvou plánovaných tunelů do jednoho. Také pro tyto partie nechalo město zpracovat samostatné studie, přičemž jedna je hotová už delší dobu a druhá čerstvě.