I když téměř 80 procent respondentů v průzkumu uvádí, že by ocenili agilní způsob práce, jen čtvrtina jich takto pracuje. K výhodám práce odkudkoliv a mimo běžné pracovní hodiny podle nich patří jak možnost udržovat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, tak i podpora produktivity, tvořivosti a spokojenosti s prací. Na druhou stranu 44 procent z nich uvádí, že agilita způsobuje velký tlak na jejich osobní život, neboť se nikdy necítí být "odpojeni" od práce.

Možná i proto dává 49 procent českých zaměstnanců stále přednost tradičnímu způsobu práce v kanceláři a pod flexibilitou si představuje zejména pružnou pracovní dobu.

Česká republika je v míře agility práce na spodních příčkách světového žebříčku (26 procent). V agilním prostředí dnes globálně pracuje již 41 procent lidí, v Indii dokonce 64 procent.

„I když se u nás o mobilitě, pružné pracovní době či home office živě diskutuje, nabídka ze strany českých zaměstnavatelů stále neodpovídá preferencím zaměstnanců,“ komentuje Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad, a dodává: „Tohle by se mělo změnit zejména s nástupem generace mileniálů, pro které je flexibilita alfou a omegou a kteří již brzy budou tvořit na trhu práce nejsilnější skupinu.“

Z průzkumu vyplynul ještě další zajímavý moment, a sice že Čechům chybí osobní kontakt s kolegy, a to i přesto, že ve valné většině pracují z kanceláře. Pouze 55 procent českých zaměstnanců totiž v průzkumu uvedlo, že mají v kanceláři pravidelně osobní schůzky nebo týmová setkání, aby se mohli vzájemně informovat a spolupracovat se svými kolegy. Pětina respondentů pak osobní setkání supluje virtuálními týmovými schůzkami prostřednictvím online a videokonferencí. „V osobním kontaktu se svými kolegy Češi zaostávají za globálním průměrem, který činí 69 procent. Češi se tak i v tomto aspektu dostali na samý konec žebříčku ze všech zkoumaných zemí,“ doplňuje Alžběta Honsová.

Česká republika je na posledním místě i v další oblasti - tuzemští zaměstnanci mají vůbec nejnižší možnost svobodně se rozhodovat a organizovat svou práci. Zatímco celosvětově tuto možnost uvádí 66 procent dotazovaných, v Česku má tuto svobodu jen 44 procent zaměstnanců.