Právě zbytečná míra detailu, kterou úřady požadují, má pak velký podíl na délce procesu povolování staveb, shodli se odborníci na letním Diskusním fóru vedoucích představitelů veřejného a soukromého sektoru o stavebním rozvoji Prahy, které koncem června uspořádalo Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). Podle SAR paralýza povolování veřejných i soukromých staveb dospěla do katastrofálního stádia.

„Projektová dokumentace je tak složitá, že ji vozíme na stavební úřad dodávkou. Než pocítíme efekt komplexní rekodifikace, ještě to nějaký ten rok potrvá. Zjednodušit dokumentaci můžeme ale v řádu měsíců,“ poznamenal Dušan Kunovský, šéf Central Group a člen SAR.

Přitom by stačila ministerská vyhláška, jejíž příprava a kodifikace by zabrala několik měsíců. Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Kláry Dostálové (za ANO) chce po odbornících, aby ukázali na konkrétní problematická místa, alespoň co se bytové výstavby týče.

Pražský zastupitel a místostarosta městské části Praha 9 Tomáš Portlík (ODS) doplnil, že k nápravě by pomohla také digitalizace. „Tedy zpřehlednění toho, jak konkrétně stavební proces vypadá a jak probíhá. Digitalizace určitě rovněž povede ke zjednodušení povolovacího procesu,“ uvedl politik.

Přijde metropole o Pražské stavební předpisy?

Účastníci červnového diskuzního fóra ocenili menšinovou vládu Andreje Babiše a ČSSD s podporou komunistů alespoň za přijetí věcného záměru nového stavebního zákona, který by měl platit od roku 2021. Debata se však rozproudila nad tím, že nová legislativa by odebrala hlavnímu městu mít vlastní Pražské stavební předpisy. „Celostátní předpisy pojmeme nově a moderně a pokusíme se, aby se co nejvíce přiblížily Pražským stavebním předpisům,“ slíbila přítomným náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová.

„Bez nové legislativy nepostavíme už v Praze nic, nepostavíme ani metr vysokorychlostní trati. Paralýza začala už před patnácti lety a nejdříve se projevila ve veřejném sektoru. To je důvod, proč se dodnes nestaví Pražský okruh, proč nestojí Komořanská radiála. Přece není možné, aby mohl obstruovat každý proti všemu a stát mu k tomu dal tak obrovský nástroj v podobě stavebního zákona. Největším developerem by měl být stát a stavět školy, silnice, nemocnice… Když k tomu teď má podmínky a chce, zjistil, že to nejde,“ podotkl Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví a uzavřel tak živou diskusi k novému stavebnímu zákonu.

Centrální stavební úřad? Shoda nepanuje

Řešil se i vznik jednoho centrálního stavebního úřadu pro Prahu místo současných 22, na jeho smyslu však nepanuje shoda v koalici Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil (TOP 09, STAN, KDU-ČSL). Výhrady mají i jednotlivé městské části. Argumenty pro i proti ostatně zazněly také na setkání s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti), který pořádal na konci loňského roku Deník s vámi. Ondřej Boháč, ředitel magistrátního Institutu plánování a rozvoje (IPR), tvrdí, že prosazení centrálního stavebního úřadu by bylo revolucí.

Krize se totiž v Praze projevuje především v bytové výstavbě. Partner KPMG a člen SAR Pavel Kliment poukázal na to, že vysoké ceny bytů vyvolávají tlak v nájemním sektoru, kam se přelévá neuspokojená poptávka po vlastnickém bydlení. A nezachrání to ani nevyužívané byty, o jejichž osudu se přou zastupitelé se členy Pirátské strany.

Prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí Zdenka Klapalová následně upozornila, že metropole netrpí jen nedostatkem bytů – stejný trend se začíná projevovat i u kanceláří, kde neobsazenost klesá pod pět procent, přičemž zdravá míra je kolem deseti procent. Tím roste tlak i na komerční nájmy. „Města se rozvíjejí, to nezastavíte, a je třeba se rozhodnout, jestli má Praha růst do šířky, nebo dovnitř, kde je dostupná infrastruktura,“ dodala Klapalová.