Jak houby po dešti se na střechách rodinných domů množí fotovoltaické panely – přičemž tyto malé domácí solární elektrárny nevznikají jen jako „módní doplněk“ v Praze a v jejím nejbližším okolí. Najít je lze rovněž na venkově; i tam chtějí majitelé nemovitostí šetřit využíváním sluneční energie.

V souvislosti s jejich rozvojem bude růst také význam budování chytrých sítí, připomněl v pondělí Pavel Hrzina z buštěhradského UCEEB; Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze. Jen málokterý z malých výrobců energie si totiž vystačí s elektřinou, kterou sám vyrobí. Takzvané ostrovní systémy jsou drahé – a navíc nutí uživatele šetřit; obzvlášť v zimním kdy jsou výrobní možnosti omezené a slunce i vítr ovlivňuje počasí více než kdy jindy. Většinou uživatelé potřebují energii jak odebírat, tak nabízet své přebytky.

„Aktivní zákazník energetické sítě, který energii vyrábí i spotřebovává, chytré sítě nezbytně potřebuje; umožní mu totiž vhodně nakládat s případnými přebytky,“ potvrzuje Hrzina. Je to proto, že základní úrovní chytrých sítí je chytré měření – a bez možnosti kvalitně a ‚chytře‘ měřit toky energie u každého z prosumerů se funkční energetika 21. století vybudovat nedá,“ vysvětlil.

Využívání elektřiny ze slunce se přitom týká stále většího počtu domácností. Fotovoltaiky přibývá i díky dotacím. Byť si Solární asociace stěžuje na zpomalení růstu kvůli administrativním bariérám i dopadům pandemie na dodavatelské řetězce, jen za první pololetí zaznamenala v České republice přes 3,8 tisíce nových projektů – přičemž 3162 z nich vzniklo na střechách rodinných domů s výrazným přispěním dotačního programu NZÚ neboli Nová zelená úsporám.

Očekává se, že podíl lokální produkce energie i její sdílení napříč komunitou bude posilovat. Přispět by k tomu měla i modernizace rozvodných soustav na takzvané distribuční Smart Grids, jak se inteligentní sítě založené na možnosti obousměrných dodávek energie nazývají. Zvyšuje se také podíl projektů s domácí baterií: u domácích projektů meziročně vzrostl z 55 procent na 68 procent, v Praze dokonce na 80 procent. Bateriové úložiště umožňuje vyrobenou energii využívat i v noci – má ale význam i během chladnějších měsíců, kdy slunce tolik nesvítí.

Výkonný ředitel České fotovoltaické asociace Petr Maule připomněl, že rozvoj malých střešních instalací prožívá nejrychleji rostoucí období svého od roku 2014. „Při srovnání prvního pololetí roku 2021 a stejného období minulého roku jde o přibližně 85procentní nárůst,“ upozornil.

V počtech instalací za několik posledních let převažují hybridní řešení s elektrickou akumulací. Novinkou může být využití výkonově i kapacitně větších systémů určených k dobíjení elektrických vozidel,“ poznamenal. Většina domácností zatím energii z vlastní sluneční elektrárny využívá k ohřívání vody; v případě větších přebytků pak i k napájení dalších zařízení v domácnosti.