Celková suma je ještě o více než dvě stě tisíc vyšší, počítají se do ní i náklady na přestřešení, způsobené škody a sankce. V roce 2017 přitom PVK evidovali černé odběry za dva miliony korun. Tiskový mluvčí Tomáš Mrázek sdělil, že loni pracovníci společnosti prošetřili pět set a jeden případ.

Firma PVK v tiskové zprávě uvádí, že z celkových 273 případů nelegálních produkce odpadních vod jich její pracovníci prokázali 81 procent. „V drtivé většině případů se jednalo o nepřihlášenou kanalizační přípojku či přímé napojení do revizní šachty,“ řekl mluvčí Mrázek.

U černých odběrů vody je prokazatelnost o něco nižší - firma prošetřila 228 případů a prokázala jich 76 procent. Podle Mrázka se nejčastěji vyskytovala neoprávněná manipulace s vodoměrem (71 %) a neměřená odbočka před vodoměrem (14 %).

Statistiky
Pražské vodovody a kanalizace (PVK) provozují vodovodní síť v délce 3539 kilometrů, délka vodovodních přípojek činí 863 kilometrů. Kanalizační síť měří 3 697 kilometrů a délka kanalizačních přípojek dosahuje 996 kilometrů.

A jak vlastně PVK přijdou na nekalé jednání zákazníků, kteří za vodné a stočné neplatí? Firma má vlastní databázi a v případě pochybností provádějí na místě kontrolu. „PVK také kontroluje objekty, které nejsou v její databázi (jedná se o vlastní studně) s ohledem na napojení do veřejné kanalizace. Do soukromých objektů zaměstnanci PVK vstupují vždy za přítomnosti vlastníka objektu,“ píše mluvčí Mrázek na webu s tím, že žádají příslušný úřad o případnou pomoc.

„Stav vypouštění odpadních vod zjišťuje PVK také pomocí kamerového průzkumu a speciálních úkonů,“ dodává Mrázek. Vyšetřování pak určí výši způsobené škody a pokud nelze zjistit dobu nelegálního užívání, vypočítává se podle zákona o vodovodech a kanalizacích - pro fyzické osoby jde o tři roky, podnikatelé a právnické osoby jsou to čtyři roky zpětně od zjištění neoprávněného vypouštění.