Podle zákona tak lidé od roku 2008 museli za každou návštěvu lékaře zaplatit 30 korun. Za den v nemocnici to bylo 60 korun, za návštěvu pohotovosti 90 korun a za každou položku na receptu dalších 30 korun.

Nyní platí dvě snížené sazby 

Reforma zavedla i jednotnou 15procentní sazbu daně z příjmu fyzických osob a nahradila tak předchozí čtyři daňová pásma 12, 19, 25 a 32 procent. Od roku 2008 se také snížily daně firmám, a to z 24 na 21 procent. Od roku 2010 klesla na nynějších 19 procent. Snížená sazba daně z přidané hodnoty se zvýšila z pěti na devět procent. Nyní platí dvě snížené sazby: deset a 15 procent.
Protože síly opozice i vládní koalice byly po volbách v roce 2006 shodné, pomohli vládním stranám ve Sněmovně prosadit reformu bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Naopak lidovec Ludvík Hovorka, který je poslancem i nyní, hlasoval proti reformě.

Paroubek: „Zrušíme, co půjde"

„Je to vybalancování nebo spíše zabrzdění expanze veřejných výdajů. Je to změna trendů, které, kdyby nebyly nastaveny, vedly ke stále více se zrychlujícímu zadlužování. Je to změna vzorců chování jednotlivých subjektů, skupin, klientů, lidí, firem," řekl o měsíc později senátorům premiér Topolánek.
Podle opozičních sociálních demokratů a komunistů však představovala reforma nekoncepční zdražování a škrty. Tvrdili, že na ní vydělají jen ti nejbohatší a slibovaná stabilizace financí stejně nepřijde. Sociální demokraté také uvedli, že až se vrátí do vlády, budou usilovat o její revizi. "Zrušíme, co půjde," řekl tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Reformu dostal k podpisu tehdejší prezident Klaus 

Senát se reformou zabýval 19. září. Přímo ji neschválil, ale umožnil její přijetí tím, že se rozhodl materiálem nezabývat, jak mu umožňuje zákon. Návrh, aby se Senát reformou nezabýval, vznesl senátor ODS Jiří Oberfalzer a nazval ho nejvyšší formou schválení, kterou má Senát k dispozici. U ostatních klubů to vyvolalo bouři nevole. Předsedkyně klubu senátorů ČSSD Alena Gajdůšková to označila za směřování k autoritářským procesům a tehdejší místopředseda senátu Jan Rakušan (ČSSD) za konec svobody slova.
Reformu poté dostal k podpisu tehdejší prezident Václav Klaus, který ji také 5. října podepsal. Předtím se o ní vyjádřil tak, že představuje sice nedostatečný, ale alespoň správným směrem činěný krok.