Městská společnost tento krok zdůvodnila nepříznivým vývojem cen na světových trzích. Utápí se však v problémech. Nemá peníze na nákup plynu do zásobníků na příští zimu, proto požádala svého akcionáře, kterým je hlavní město, o půjčku dvě miliardy korun. Úvěr ve čtvrtek po bouřlivé diskuzi pražští zastupitelé schválili.

Obří půjčku má firma splatit příští rok v květnu. Až plyn během příští topné sezony prodá zákazníkům a vydělá tím peníze zpět. „Připravujeme se na situaci, kdy k 1. listopadu musíme mít 80 procent plynu v zásobnících. Zatímco loni nás vyšel nákup plynu na miliardu, letos to bude mezi 6 až 9 miliardami korun,“ řekl Martin Pacovský, předseda představenstva PPAS.

Sídlo Pražské energetiky (PRE) a Pražské plynárenské (PPas) ve Škodově paláci.
Destabilizace Pražské plynárenské: Podle opozice za ni může město a management

Není to ale jediná půjčka. Firmě na nákup plynu chybí další 4 miliardy korun, které si zajistí od pěti soukromých bank. Hlavní úvěry už má podle Pacovského vyjednané od ČSOB a Erste Bank.

Půjčené peníze však nezajistí lidem levnější plyn. „Ta půjčka je proto, aby městská firma vůbec mohla plyn nakupovat. Bez ní by na něj neměla. Město nemůže dotovat ceny plynu. Ty jsou tržní. Lidé mají různé dodavatele a porušili bychom tím pravidla hospodářské soutěže,“ vysvětlil náměstek pro rozpočet Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

Opozice ale obří finanční injekci nepodpořila. Podlení je válka na Ukrajině a nárůst cen energií na světových trzích jen zástěrka před špatným hospodařením. Za problémy, do kterých se firma dostala, může podle ní personální zemětřesení před dvěma lety. „Málo nakupovala plyn a žila z předchozích nákupů,“ soudí zastupitel Radomír Nepil (ANO).

Předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský.Předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský.Zdroj: PPAS

Podle Nepila byla společnost v problémech dlouho před ukrajinskou krizí. „Nový management se musel rozkoukat, já jim to ani za vinu nedávám. Firma byla v personálním rozvratu, současný management nemá v plynárenství žádnou zkušenost,“ řekl.

Minulý rok v lednu magistrát odvolal dlouholetého předsedu představenstva Pavla Janečka a rezignoval místopředseda představenstva Milan Jadlovský, který byl zodpovědný za nákup.

Do čela byl jmenován Martin Pacovský.

Dalším důvodem problémů energetické firmy je podle Nepila fakt, že po krachu Bohemia Energy loni na podzim přebrala tisíce zákazníků v režimu dodavatele poslední instance, na které nebyla připravená a musela pro ně nakupovat plyn za vyšší ceny.

Podle zastupitele Patrika Nachera (ANO) nese odpovědnost vedení metropole. „Došlo k politickým šarvátkám a vyústilo to ke zbytečnému odvolání generálního ředitele,“ poznamenal.

Energetická krize dostalav metropoli i značnou politickou dohru. Opozice z řad ANO a ODS kritizovala především primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Už méně pak radního Jana Chabra (TOP 09) navzdory tomu, že má městskou firmu ve své gesci. „Debata má dvě roviny, hospodářskou a politickou. Jev pořádku, že na to opozice útočí. Nerozumím ale tomu, že za to prý může jen primátor. Nehodilo by se totiž říci, že za to může radní Jan Chabr, který je na kandidátce Spolu,“ okomentovl Jan Čižinský (Praha sobě).

Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově.
Méně plynu z Ruska: Jako teplárna by mohla posloužit i čistička v Bubenči

Radní Chabr podle svého vyjádření politizaci dění ve společnosti a kroků jejího vedení odmítá. „Trh s energiemi je globální, je naivní si myslet, že tento trend Pražská plynárenská otočí. Praha má stoprocentní vliv ve firmě, která je na volném konkurenčním trhu,“ upozornil.

Finanční tíseň, soudí analytik

Podle analytika Lukáše Kovandy se firma nechala zaskočit vývojem na evropském trhu. „Ten je od konce loňského léta vysoce nevyzpytatelný. Společnost se tak evidentně dostala do potíží s řízením svého rizika. Například mohla nakupovat až příliš velký objem plynu na krátkodobém trhu, který je v době tak mimořádné situace, jako kvůli pandemii a nyní válce zažíváme, daleko rizikovější než trh dlouhodobý,“ uvedl Kovanda a dodal, že opakované zvedání cen, která následují poměrně krátce po sobě, není zcela standardní. Společnost totiž zvedala ceny také v dubnu – a předtím na přelomu roku.

„Představuje to indicii, že se společnost ocitá ve finanční tísni. Pravděpodobnost pádu je ale po schválení finanční injekce poměrně nízká,“ podotkl.

Společnost ve svém oficiálním prohlášení prohlásila, že zvýšení ceny zemního plynu se týká pouze „části zákazníků společnosti z řad domácností a maloodběratelů, kteří aktuálně využívají tzv. základní ceník Standard, popřípadě produkty na tento přímo navázané“ a dodala,že na změnu v ceníku počkala až na konec topné sezony, aby snížila reálný dopad na zákazníky.

Ilustrační foto.
Družstevní byty v Praze: Město jich chce ročně podpořit stovky

Do problémů se mohou dostat ty domácnosti, kterým dobíhá v dohledné době fixace. Novou totiž Pražská plynárenská nedovoluje v současnosti zřídit, lidé tak budou muset platit plnou cenu.

Jak velké zdražení zákazníky čeká

Z nového ceníku, který společnost Pražská plynárenský v těchto dnech rozesílá klientům vyplývá, že pro domácnost, která využívá zemní plyn na vaření v bytě s ročním odběrem 0,4 megawatthodiny, se zvýší měsíční náklady o 36 korun. Pro domácnost, která využívá zemní plyn na vaření a ohřev vody v bytě s ročním odběrem 4 megawatthodiny, se zvednou náklady měsíčně o 363 korun.