Praha 3 i hlavní město přitom řeší, co bude s největší dochovanou funkcionalistickou průmyslovou stavbou na území metropole, už dlouhé roky.  Žižkovské nákladové nádraží bylo vybudováno v roce 1936, v novém tisíciletí provoz na samém konci jednokolejné železniční trati pomalu utichá. Poslední měsíce vrací život do těchto míst alespoň víkendová burza.

S ukončením provozu mělo nádraží ustoupit výstavbě, po protestech místních aktivistů však z demolice sešlo. Až po několikaletých úřednicko-ekonomicko-politických bojích nakonec v roce 2013 hlavní budova bývalého nákladového nádraží získala status chráněné památky.

V současnosti jižní část obřího areálu vlastní spolu s Českými drahami stavební firmy Sekyra Group, jejich společný podnik Žižkov Station Development má na budovu nádraží předkupní právo a chce zde vytvořit bytové i nebytové prostory. Central Group drží severní parcely a letos v únoru se přihlásil třetí silný hráč - skupina Penta Investment miliardáře Marka Dospivy.

V plánu je deset tisíc bytů

V únoru 2017 dostal městský Institut plánování a rozvoje (IPR Praha) za úkol od rady pod vedením hnutí ANO zpracování návrhu studie, která bude sloužit jako podklad pro změnu územního plánu. Vlastníci pozemků totiž nenalezli shodu s městskou částí a magistrátem na zadání urbanistické soutěže. Podle IPR Praha by v budoucnu mohlo vzniknout na Nákladovém nádraží Žižkov přibližně 10 tisíc bytů při průměrné velikosti 75 čtverečních metrů. Soukromí investoři plánují zahájit projekty už příští rok.

V pondělí 8. dubna v 18 hodin ve velkém sále Zastupitelstva Prahy 3 na Havlíčkově náměstí proběhne představení studie a debata s hosty z IPR Praha či akademického prostředí a následně i s přítomnými v sále.

Na hranici Žižkova, Malešic a Strašnic je tedy plánován vznik nové čtvrti, ale pořád není úplně jasné, co bude s budovou od architektů Karla Caivase a Vladimíra Weisse, kteří za první republiky ve spolupráci se železničním inženýrem Miroslavem Chlumským vytvořili tehdy velmi moderní dílo uznavané v celé Evropě.

Praha upustila od snahy získat celý objekt. Loni v červenci přitom vedení metropole schválilo nákup nemovitosti od Českých drah za 662 milionů korun, odhady nákladů na rekonstrukci se pohybují mezi 1,5 a 2,5 miliardy korun.

Praha 3 požaduje stavbu školy

Změnu strategie oznámil prostřednictvím agentury ČTK v polovině března radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09). Podle Chabra stále platí, že ministerstvo kultury chce část rozsáhlého areálu využít pro sídlo Národního filmového archivu. Mohl by tam zřídit kina a další kulturní aktivity, radní by však preferoval víceúčelové využití.

„Ideální řešení by bylo, aby Praha koupila pouze část areálu a zbytek se rozdělil mezi ministerstvo a nejlépe i developerské firmy, které se v oblasti chystají stavět. Pro tisíce nových obyvatel bude nutné vybudovat lokální centrum, které by mohlo vzniknout právě v bývalém nádraží,“ uvedl Chabr.

Městská část požaduje také stavbu velké školy, čemuž se vedení magistrátu nebrání. Ale podle Chabra není akceptovatelné při množství současných problémů hlavního města, aby Praha investovala přes dvě miliardy korun do jedné nemovitosti. Každopádně před dalším rozvojem bývalého nádraží bude nutné dosáhnout dohody.