Když senátor Marek Hilšer (Marek Hilšer do Senátu), který nyní oznámil opětovnou kandidaturu na prezidentský úřad, před pár dny gratuloval občanům Prahy 1 k úspěšnému boji v zastavení stavby veřejných toalet a zázemí pro zahradníky na Petříně, zmínil se také o krátkodobém ubytování. Podle Hilšera jsou právě služby jako Airbnb či Booking další protivníkem rezidentů historické části metropole dalšími na řadě.

„Airbnb je peklo, fakt si dovolím tvrdit, že je to momentálně rakovina města, co Prahu postupně ničí čím dál víc,“ odpověděla politikovi ve facebookové skupině Petřín pro život jedna z diskutujících.

Lepší než Londýn
Praha se umístila na 13. místě ze 113 světových měst v žebříčku kvality života. Pořadí měst určila konzultační společnost D&L Partners na základě nového indexu PICSA.

Silná slova? Někomu to tak může přijít, ale kromě „obyčejných lidí“ před možnými problémy s produkty sdílené ekonomiky varují rovněž odborníci. Poradenská firma Deloitte zveřejnila na webu výsledky analýzy, která srovnává tyto ubytovací služby s klasickými hotely v pěti evropských městech - spolu s Prahou jsou zahrnuta ještě data z Amsterdamu, Barcelony, Budapešti a Vídně.

Pouze hlavní město Nizozemska zaznamenalo podle dat Euromonitoru za poslední tři roky vyšší nárůst počtu turistů, kteří ve městě přespí, než Praha. Avšak k tomuto číslu je potřeba dodat, že Amsterdam je leteckým přestupním uzlem při cestách z Evropy do zámořských destinací i do Asie.

Legislativa i místní samospráva reagují pomalu

„Růst turismu a obliba sdílených platforem mají bohužel i negativní dopady na město nebo jeho části a také na místní trh s nemovitostmi. Na to vše legislativa a místní samospráva reagují pomalu. Reakcí by mohlo být nejen případné usměrnění sdíleného ubytování, ale i nová nabídka ze strany hotelů, která by zvýšila flexibilitu trhu,“ uvedl ke studii Petr Hána, senior manažer oddělení nemovitostí Deloitte.

Podle Deloitte do české metropole každoročně zavítá v průměru o 300 tisíc lidí více: „Nové lůžkové kapacity přitom přibývají jen nepatrně, jejich počet vzrostl za poslední dva roky pouze o 1,4 procenta. Naopak kapacita nabízená přes platformy zprostředkovávající ubytování (např. Airbnb či HomeAway) se zvýšila ve stejném období o 34,1 procent.“ A to je signifikantní rozdíl!

Analýza tvrdí, že loni stoupl počet dostupných jednotek přes digitální platformy v Praze na 14 tisíc. Čtyři z pěti nabízených jsou podle Deloitte celé byty nebo domy, takže docela rychle mizí i původní myšlenka Airbnb, kdy svůj domov poskytovali lidé při pobytech zahraničí, nebo bydlení opravdu sdíleli se svými hosty a stali se také jejich průvodci městem.

Nyní je z toho byznys výhodný pro obě strany. Majitelé nemovitostí mají vyšší výnos z krátkodobého pronájmu, než kdyby měli stálé nájemce. A jelikož dvoulůžkový pokoj čtyřhvězdičkového hotelu v centru stojí o víkendu během listopadu na dvě noci průměrně 290 eur (7419 korun včetně DPH), vyjde levněji podobně luxusní ubytování v soukromí přes Airbnb za 223 eur v průměru (tedy zhruba 5705 korun).

„Vidina zajímavého výdělku přes platformy krátkodobého bydlení vytlačuje obyvatele z centra města. Očekáváme, že tento efekt bude pokračovat i směrem do širšího centra. Aktuální předpovědi totiž ukazují, že do roku 2025 přijede do Prahy každý rok o 330 tisíc turistů více než ten předchozí,“ říká k situaci Miroslav Linhart, partner a vedoucí oddělení nemovitostí Deloitte.

Ztráta z poplatků může být až čtvrt miliardy

Je pravda, že někteří patrioti nedají na malostranská zákoutí či krásy Starého Města dopustit, ale podle mnohých se život v centrální části metropole kvůli zvedajícímu se přílivu turistů zhoršuje. Starousedlíci tedy centrum znechuceně opuštějí a v budoucnu se mohou zmíněné čtvrti (nebo i Nové Město, Vinohrady či Žižkov) stát skanzenem pro zahraniční hosty.

Praha navíc podle odhadů Deloitte jen v loňském roce přišla kvůli krátkodobému ubytování o místní poplatky v rozmezí 88,5 až 124 milionů korun. V souvislosti s plánovanými změnami poplatků lze předpokládat, že suma dále naroste na více než čtvrt miliardy. Radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu/STAN), která předsedá magistrátní komisi pro poskytování krátkodobých ubytovacích služeb, se snažila s Airbnb dohodnout na nějakém kompromisním řešením.

Americká firma na začátku jednání nabídla vedení metropole zaplacení balíku peněz za všechny poskytovatele bez uvedení jmen a adres, jenže to Marvanová a spol. odmítli s tím, že pro vybírání poplatků potřebuje hlavní město údaje o pronajímatelích.

Radní: Chceme Airbnb regulovat, ale stát je na jejich straně

I když před létem se zdálo, že dohoda je blízko, radní Kordová Marvanová na konci září oznámila: „Chceme Airbnb a další platformy regulovat, ale potřebujeme, aby nám pomohly zákony, protože teď nemůžeme nic.“ Anonymní „pytel“ financí podle političky vedení Prahy nepomůže.

V rozhovoru pro web a2larm.cz si pražská radní stěžuje, že zástupci ministerstva financí jsou na straně Airbnb. „Podporovali stanovisko, že není problém, abychom získávali peníze anonymně. To mě opravdu šokovalo, protože ministerstvo, které zavedlo, že každý živnostník má mít elektronickou pokladnu, aby doložil platby, zastává názor, že tato platforma o svém podnikání žádné informace uvádět nemusí. Proč stojí na straně takového velkého hráče?“ uvedla právnička Kordová Marvanová.

Praha 1 má návod, jak řešit problémy s krátkodobými pronájmy

Městská část Praha 1 vydala na webu návod, jak a kde nahlašovat problémy spojené s krátkodobými pronájmy. Zároveň se ve čtvrtek konala v Galerii 1 za velkého zájmu veřejnosti debata o Airbnb a spol., kam dorazi právě i zmiňovaný senátor Hilšer. Jedním z hlavních vystupujících byl místostarosta Prahy 1 Pavel Nazarský (Piráti), který má problematiku na starost.

Lidem se nelíbí, že kvůli podobnému ubytovávání hostů jsou přeplněné popelnice, dochází podle diskutujících i k nepovoleným stavebním úpravám. Petr Městecký, zakladatel občanské iniciativy Snesitelné bydlení v centru Prahy, doporučil stanovit minimální počet dnů pro jedno ubytování, které by podle něj odbouralo krátkodobé pronájmy a zlepšilo situaci.

„Je třeba, aby se úřady opravdu od obyvatel domů dozvěděli, že se něco děje, v případě opakovaného rušení nočního klidu, aby se obraceli zejména na strážníky či policisty, které mohou vpustit do domu,“ vyzval Nazarský. Hilšer chce jít cestou zvláštního zákona.