Projekt, jehož výstavba by měla být zahájena v roce 2024, kromě dřevostavby o čtyřech nadzemních podlažích zahrnuje i další dvě budovy postavené z konvenčního materiálu.

V Radlickém Dřeváku tak bude vybudováno celkem 177 bytových jednotek; zhruba osmdesát z nich se bude nacházet v bytovém domě, pro jehož stavbu budou ve všech nadzemních podlažích využity dřevěné CLT desky Ty podle Pavla Tomka ze Skansky sice umožňují výstavbu domů až do výše dvaceti pater, v Česku lze ale aktuálně stavět jen do výšky tří až čtyř podlaží.

„V zahraničí je dřevo ve výstavbě prosazováno stále častěji, nicméně v tuzemsku přísné požární normy zatím povolují maximální dvanáctimetrovou výšku. Přitom z pohledu požární bezpečnosti jsou stavby z CLT panelů stejně bezpečné jako objekty budované tradičním způsobem. Proto věříme, že i v české legislativě dojde k úpravám, které nám do budoucna širší využití dřeva umožní,“ řekl Pavel Tomek.

Díky Radlickému Dřeváku, ve kterém bude ve stejném čase vyrůstat dřevostavba a konvenční stavba, bude mít developer příležitost porovnat dvě různé stavební technologie, a to nejen z hlediska rychlosti výstavby, ale i z pohledu redukce uhlíkové stopy.

„Předpokládáme, že si tu ověříme, že dřevo může do budoucna nahradit výraznou část konvenčních materiálů, které více zatěžují životní prostředí,” vysvětlil Petr Michálek, generální ředitel rezidenčního developera Skanska, a dodává, že následně má Skanska v plánu v Radlicích využít dřevo také při výstavbě komerční budovy.

Hledání udržitelných řešení

Za architektonickým návrhem Radlického Dřeváku stojí ateliér Jakub Cigler Architekti. „Použití dřevěné konstrukce místo betonu nebo ocele je jedním z mnoha nástrojů jak nalézt udržitelnější řešení. Odpovědný výběr konstrukčního materiálu ale zdaleka není to jediné, co by dnes měl projekt zahrnovat. Je také třeba hledat cesty, jak snížit spotřebu energie v budově a dnešní projekty musí najít i odpověď na otázku, jak co nejúsporněji hospodařit s vodou uvnitř i vně objektu,” uvedl zakladatel studia Jakub Cigler.

Plány na výstavbu domů s využitím dřeva má kromě Skansky i další nadnárodní developerská společnost působící v Česku – UBM Development. Ta si dala za cíl stát se největším evropským developerem ekologických budov s hybridní dřevěnou konstrukcí, která je kombinací nenosné dřevěné fasády a nosné betonové konstrukce.

„Výroba betonu a oceli, tradičních materiálů používaných ve stavebnictví, způsobuje zhruba šest procent globálních emisí CO2. To je obdobný podíl oxidu uhličitého, jaký dohromady generuje globální letecká, lodní a železniční doprava. Pokud ve stavebnictví nahradíme alespoň část materiálu dřevem, uhlíkovou stopu stavebních konstrukcí významně snížíme,“ řekl Bernhard Egert, dlouholetý odborník na dřevostavby a vedoucí speciálního expertního týmu v UBM Development AG.

Po zkušenostech ze zahraničí nyní tento developer chystá pilotní projekt v Praze, a to ve svém rezidenčním komplexu Arcus City. Bytové domy z třetí etapy projektu, v rámci něhož v Řeporyjích vyroste 278 bytů, deset rodinných domů a několik obchodních jednotek, postaví UBM Development Czechia částečně v kombinaci dřeva a jiných stavebních materiálů.

V současnosti se titulem nejvyšší dřevostavba na světě pyšní 85 metrů vysoký mrakodrap Mjøstårnet v norském Brumunddalu. Nicméně během několika let mu „přes hlavu přeroste“ sto metrů vysoká dřevostavba budovaná ve Winterthuru poblíž švýcarského Curychu, jež bude součástí obytného komplexu, který navrhli architekti z dánské kanceláře Schmidt Hammer Lassen Architects. Severský ateliér stojí i za WoHo Berlín – norské architektonické studio Mad Arkitekter pro hlavní město našich západních sousedů navrhlo 29podlažní stavbu tyčící se do výšky 98 metrů.