Přeměna stanice je klíčovým projektem v oblasti cirkulární ekonomiky, která patří mezi pilíře Klimatického plánu Prahy do roku 2030. Jeho nejambicióznějším cílem je uzavírání toků biomasy, k němuž je zapotřebí právě bioplynové stanice. Praha v ní bude zpracovávat vytříděný bioodpad od občanů a těžit biometan, který bude následně putovat do sítě, případně i pohánět autobusy městské hromadné dopravy nebo auta městských společností.

Zbytkový produkt, takzvaný digestát, poslouží jako organické hnojivo pro místní zemědělce. Koloběh živin se tím uzavře a z organických odpadů, které by normálně končily na skládce nebo ve spalovně, bude město získávat potřebné živiny a suroviny.

Ilustrační foto.
Začíná výluka metra na části linky A. Od čtvrtka se rozšíří i na linku C

Druhá etapa prací v Chrástu u Poříčan bude spočívat v rozšíření stanice o část schopnou zpracovávat živočišný odpad. „Pokud vyjdou plány a časové harmonogramy, druhá etapa by měla následovat na konci roku 2025, to znamená v roce 2026 spuštění stanice v nové formě,“ upřesnil vedoucí příslušného odboru Pražských služeb Zdeněk Pajk

Podle radní Jany Plamínkové (Spojené síly/STAN) bude chrástecký areál po rekonstrukci schopen zpracovat asi 25 až 30 tisíc tun bio-odpadu ročně.

Počet pražských domácností, které třídí rostlinný odpad, se odhaduje až na dvě stě tisíc. Zájem o hnědé popelnice na bioodpad magistrát podpořil od začátku letošního roku jejich bezplatným využíváním.

„Zaznamenali jsme skokový nárůst objednávek. Nejlepší je sice bioodpad přeměnit na kompost rovnou na zahradě, bez potřeby popelnice a svozu, ne každý však takovou možnost má,“ poznamenal Vojtěch Vosecký, expert na cirkulární ekonomiku a spoluautor klimatického plánu.

Zpátky do přírody

Městem vytříděný odpad se v kompostárnách změní v certifikovaný kompost, který končí na okolní zemědělské půdě. „Odpady vnímáme jako zdroje, kterými musíme šetřit a využívat je na maximum,“ dodal Vosecký.

V rámci cirkulární ekonomiky počítá klimatický plán i s výrobou biometanu z čistírenských kalů v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově, kde byl pilotní projekt přeměny bioplynu na biometan zahájen v květnu letošního roku. Zatím se tato energie využívá jen uvnitř areálu, brzy by se ale měla dostat i do městské sítě.

Tramvaj. Ilustrační foto.
Video, foto: Pražský tramvajový boom se nezastaví, tratí bude v metropoli víc

Nejlepší odpad je podle Voseckého ten, který nevznikne. „V klimatickém plánu jsme se proto zaměřili i na opravy a výměny nábytku a dalších domácích potřeb v několika projektech. Od re-use pointů, které máme dnes čtyři, na Praze 4, 9, 12 a 20, přes re-use neděle v různých městských částech až po nábytkovou banku pro sociálně znevýhodněné,“ dodal k předcházení vzniku odpadu.

Společné kontejnery

S efektivnějším tříděním a recyklací mají pomoci také další záměry, například moderní dotřiďovací linka na plasty, kovy a nápojové kartony o kapacitě patnáct tisíc tun za rok. Zavedení těchto komodit do jedné nádoby vede k většímu množství vytříděného odpadu, snižuje náklady na svoz a uvolňuje místo v ulicích, kde stávalo více nádob.

Pilotní projekty se zaměřují i na door-to-door třídění ve dvorech a vnitroblocích. To už probíhá na území pražské památkové rezervace a městských částí Praha 5, 6 a 7.

Co patří do hnědé biopopelnice na rostlinný odpad?
tráva
listí
plevel
košťály
zbytky rostlin, ovoce, zeleniny
tropické ovoce a banány
čajový odpad
čajový sáček papírový
kávová sedlina (bez filtru)
substrát a zemina z květináčů
drny se zeminou (bez kamení)
větvičky
dřevní štěpka a drť
čisté piliny a hobliny
čisté seno a sláma
skořápky od ořechů
pecky
kůra
jehličí, šišky
houby, mech
plesnivý bioodpad výše uvedený

Zdroj a další informace: https://bioodpad.praha.eu/