Město pravděpodobně nedosáhne cílových hodnot některých ukazatelů, které si v operačním programu stanovilo. Do loňského listopadu, tedy asi do poloviny programového období, vzniklo z celkového počtu 112 plánovaných zázemí pro služby a sociální práci pouze jedno. Sociálních bytů mělo za peníze z programu vzniknout 137, ovšem do listopadu 2018 získal podporu jeden projekt na čtyři byty.

"NKÚ ve svém závěru kromě jiného uvádí, že hlavní město pravděpodobně nesplní hodnoty budovaných zařízení k posílení sociální infrastruktury, které si v operačním programu stanovilo. Tento závěr je více než předčasný. První výzvy byly vyhlášeny až v roce 2016 a před sebou má program téměř pět let implementace, během nichž se situace bude vyvíjet," uvádí Praha v tiskové zprávě vydané k nálezu kontrolorů.

NKÚ zkontroloval 22 projektů u 17 příjemců, kteří získali z dotací téměř 119 milionů korun. Šedesát procent z nich vyhodnotil jako účelné nebo jen s mírnými nedostatky. U 40 procent ale zjistil, že jejich přínos k sociálnímu začleňování a k boji s chudobou byl jen omezený.

"Za hrubou chybu ze strany NKÚ při tvorbě závěrů je nutné považovat tvrzení, že hlavní město nestanovilo ukazatele, podle kterých by mohlo sledovat, jak je program úspěšný. Využité indikátory jsou nastaveny dle národního číselníku indikátorů a odpovídají ukazatelům užívaných Evropskou komisí. Kritika tedy nemůže směřovat k Praze, která pouze nastavila program podle platných metodik," reaguje magistrát. 

Zvýhodnění komunitních center?

"Některé z nich pak nemělo město podle pravidel programu k podpoře vůbec vybrat," konstatoval NKÚ. Při porovnání přínosů s vynaloženými prostředky bylo efektivních nebo s mírnými nedostatky jen 55 procent projektů. "Některá z pochybení u poskytovatele dotací nebo jejich příjemců vyhodnotil NKÚ jako podezření na porušení rozpočtové kázně," dodali kontroloři.

Hlavní město podle kontrolního úřadu nemělo kritéria ke zjištění, zda a jak schválené projekty přispěly k řešení chudoby a sociálního začleňování. Peníze také rozdělovalo dost jednostranně - v průměru devět z deseti projektů se týkalo kulturně komunitních center a sociálních podniků, zatímco podpora například azylových domů či sociálních bytů byla pouze okrajová.

"NKÚ rovněž tvrdí, že Praha podporovala kulturně komunitní centra výrazně více, než například azylové domy a sociální byty. Taková interpretace je zcela zavádějící. Žádná z aktivit nebyla uměle upřednostňována, ovšem o podporu azylových domů a sociálních bytů byl ze strany žadatelů menší zájem, než o ostatní aktivity. Řídicí orgán hned od počátku vytvořil všechny nezbytné podmínky pro to, aby žadatelé měli přístup k finančním prostředkům napříč všemi podporovanými aktivitami," píše se v tiskové zprávě hlavního města.

Kontroloři také upozornili na paradox, že podpora Prahy pro sociální podnikání se vynakládá za výhodnějších podmínek ve srovnání s podporou na podobné projekty, kterou rozděluje ministerstvo práce a sociálních věcí. "Situace na trhu práce v Praze je přitom lepší než ve většině ostatních regionů," dodal NKÚ.

Schvalování projektů nebylo podle úřadu efektivní. Na posuzování žádostí má město sedm měsíců, ve skutečnosti ale proces trval 11 až 18 měsíců, a to i u výzev, kde bylo třeba jen deset žadatelů.

V rámci operačního programu Praha - pól růstu ČR je možné na účely boje s chudobou a na sociální začleňování čerpat do roku 2023 celkem přes 1,3 miliardy korun, zhruba polovinu hradí fondy EU.