V průběhu posledního čtvrtletí loňského roku růst cen nájemného sice zpomalil a v některých méně atraktivních lokalitách či bytových domech s nižším standardem začal i mírně klesat, nicméně data portálu Bezrealitky.cz ukázala, že v největších městech ceny koncem roku ještě v průměru rostly, i kdy už jen velmi mírně. V Praze se jednalo o nárůst ve výši tří procent.

Průměrná výše pronájmu pražského bytu o dispozici 2+kk tak v závěru roku dosáhla 17 940 korun, což v meziročním srovnání představovalo cca 18 procent nárůst. V prosinci roku 2021 vyšel nájem takového bytu v průměru na 15 tisíc korun. Porovnáme-li však závěr loňského čtvrtého čtvrtletí s tím předchozím, tedy třetím čtvrtletím, jedná se o mírný pokles.

Koncem září roku 2022 se totiž byty 2+kk v Praze pronajímaly v průměru za 18 798 korun. Srovnáme-li ale tuto cenu meziročně, což znamená se stejným obdobím roku 2021, rozdíl činí plus 2 060 korun.

Ve výhledu pro rok 2023 odborníci sdružení v Asociaci nájemního bydlení na bytovém trhu očekávají pozvolné zklidnění cen nemovitostí určených na prodej a shodují se, že ceny nájemního bydlení budou zatím vyčkávat. A i když „méně“ atraktivní lokality v současné době zaznamenávají mírný pokles cen, nejedná se podle členů asociace o trend, který by šel napříč celou Českou republiku. Záležet tak bude především na typu a kvalitě konkrétní nemovitosti a lokalitě, v níž se nachází.

Drahé hypotéky ovlivňují trh s nájemním bydlením Nájemné jako takové ovšem nebylo položkou, která bydlení prodražila nejvíce. Za růstem nákladů stojí ceny energií i vysoké úroky hypotečních úvěrů, kvůli nimž se vlastnické bydlení pro většinu lidí stalo nedostupným. Zájem se tak významně přelil do nájemního sektoru. A jak je známo, vysoká poptávka se propisuje do cen bytů v nabídce.

Kristýna Viktora, vedoucí realitního oddělení Broker Consulting, uvedla, že v době, kdy se hypoteční sazby pohybují okolo šesti procent, byty určené k nájmu poptává nejen tradiční klientela, ale i ti, kteří původně zvažovali koupi bytu a z důvodu drahých hypoték v tuto chvíli na vlastní bydlení nedosáhnou.

„Ovšem vzhledem k tomu, že nájmy jsou v současné době v Praze vysoké, lidé se stále častěji poohlížejí po bydlení v jejím okolí, zejména v místech, která jsou dobře dopravně dostupná a mají dostatečnou občanskou vybavenost,“ říká a podotýká, že nájemní bydlení i dnes představuje jednu z cest, jak vhodně investovat vlastní prostředky.

„To je typické zejména pro hlavní město, nicméně zvýšená poptávka po koupi bytu, který bude moci být dále pronajímám, se objevuje v okolí metropole. Za příklad může sloužit Kladno, kde nyní v projektu Central Point Kladno nabízíme necelou čtyřicítku bytů a registrujeme jak zájem místních, tak klientů z Prahy, kteří v nemovitosti situované v centru okresního města spatřují investiční potenciál," přibližuje situaci na trhu.

Ke změně ve prospěch vlastnického bydlení by podle Dušana Kunovského, šéfa společnosti Central Group, mohlo dojít v závěru příštího roku.

„Doba drahých hypoték v následujících dvou letech skončí. Shodují se na tom predikce ekonomů. Zatímco v prosinci byla úroková sazba u hypoték zhruba šest procent, podle optimistického scénáře by už na konci tohoto roku mohla klesnout ke 4,5 procentům. V prosinci 2024 pak ke hranici tří procent. Snížení úroků na tuto úroveň je zlomem, který by měl do prodeje bytů přinést opětovný boom,“ říká Kunovský a dodává, že společnost Central Group v následujících dvou letech počítá se stabilními cenami nových bytů.

Ačkoliv by podle Kunovského mělo tempo růstu nájmů v Praze v tomto a příštím roce mírně zpomalit, cena se bude kvůli vysoké poptávce i nadále zvyšovat, a to o zhruba 15 procent ročně.

„U průměrného pražského bytu o velikosti sedmdesát metrů čtverečních by tak měsíční nájemné v prosinci 2024 mělo být 37 600 korun. Splátka hypotéky na třicet let by při tříprocentním úroku u stejného bytu činila 35 800 korun. Rozdíl zhruba dvou tisíc korun měsíčně na konci roku 2024 vychází i při porovnání výše splátek hypotéky a nájemného u garsonek,“ dodává Kunovský.