Ke konci loňského roku objem moderních kancelářských ploch dosáhl celkem 3,8 milionů metrů čtverečních. „Celková míra neobsazenosti se aktuálně pohybuje na úrovni 7,7 procenta. To představuje zhruba 293 600 metrů čtverečních volných ploch,“ říká Josef Stanko z oddělení průzkumu trhu ve společnosti Colliers, a dodává, že v budovách, které byly dokončeny vloni, je aktuálně neobsazeno přibližně 38 tisíc metrů čtverečních.

Z dat publikovaných Asociací pro rozvoj trhu nemovitostí vyplývá, že v průběhu roku 2022, respektive jeho prvního pololetí, neboť v tom druhém se žádná kancelářská budova stavět nezačala, byla zahájena výstavba pouhých 57 tisíc metrů čtverečních kanceláří.

„Ve výstavbě se tak vloni nacházelo jen 184 tisíc metrů čtverečních s plánovaným dokončením v následujících dvou letech, z velké většiny však již v roce 2023. Letošek se 129 tisíci metry dokončených prostor pravděpodobně dosáhne na dlouhodobý průměr, ovšem v roce 2024 čekáme velký výpadek,” konstatuje Ondřej Vlk, vedoucí výzkumu ve společnosti Knight Frank.

Podle Josefa Stanka pak lze větší nabídku nových prostor očekávat v roce 2025, a to zejména díky plánům developerů, kteří chtějí v roce 2023 zahájit výstavbu až 300 tisíc metrů čtverečních.

V hlavní roli udržitelnost

Odborníci se domnívají, že rok 2023 bude pro pražský kancelářský trh náročný, zejména pak jeho první pololetí. Nedávno oznámené propouštění v globálních technologických firmách, které i na místním trhu představují významné nájemce, totiž zvýší tlak na zmenšování pronajímaných prostor.

„Jsme toho svědky již nyní kvůli malé obsazenosti způsobené hybridním způsobem práce. Tento prostor bude při vypršení smlouvy vrácen pronajímatelům, případně nabízen k podnájmu. Na druhou stranu se i tyto firmy začaly snažit omezovat home office, aby využití a obsazenost pronajatých kanceláří zvýšily,” vysvětluje Ondřej Vlk. Případné navracení části prostor pronajímatelům podle něj ale bude částečně eliminovat malé množství nově dokončovaných projektů.

„Výzvou pro pronajímatele tak zůstává uvedení prostor či celých budov do stavu, kdy budou vyhovovat aktuálním požadavkům na udržitelnost, hospodárnost a přívětivost k zaměstnancům,“ podotýká Vlk.

Podle Marcely Fialkové, ředitelky strategie a komunikace UDI Group, se po období stagnace, která nastala v důsledku koronavirové epidemie a následného menšího využívání kanceláří, poptávka v nadcházejícím měsících opět zvedne, nicméně v kurzu budou především špičkové budovy nabízející ty nejvyšší standardy, a to nejen environmentální, ale i kvality vnitřního prostředí.

Někteří developeři by se podle Stanka rádi začali orientovat i na alternativní přístupy a stali se průkopníky nových způsobů výstavby, ať už jde o širší použití dřeva, nízkoemisního cementu a dalších.

„Zásadní je v tomto ohledu trvat také na změnách stavební legislativy v České republice a otevřeně po nich volat, neboť i zde jsou nastaveny limity, na které je pro realitní sektor klíčové poukazovat a angažovat se v diskusi,“ podotýká Stanko.

Na špici stojí Praha 4

Zhruba tři čtvrtiny všech moderních kanceláří se nacházejí v pouhých čtyřech městských částech. Nejvíce jich nabízí Praha 4, téměř 968 tisíc metrů čtverečních, což je více než čtvrtina celkového počtu. Druhou největší kancelářskou lokalitou je Praha 5 s 647 tisíci.

„Páté městské části se ale rychle přibližuje Praha 8 s 624 tisíci metrů čtverečních. Praha 1 stále disponuje 14 procenty kanceláří, tedy 532 500 metry čtverečními, a i přes všechna omezení, která se historického centra týkají, se nadále rozvíjí,” popisuje trh Ondřej Vlk.

Nová výstavba se ale už nekoncentruje jen do těchto městských částí. Profilují se zde i další slibné lokality, ke kterým patří například Praha 7. Ta sice vzhledem k blízkosti centra již v hledáčku potenciálních nájemců byla, nicméně developeři se nyní snaží, aby svou pozici posílila.

Nové projekty vznikají i v Praze 9 a Praze 10. Nestaví se prakticky jen v Praze 2 a Praze 3, které mají omezenou dostupnost odpovídajících pozemků nebo objektů vhodných k modernizaci.