Příčiny největšího propadu u hotelového trhu v Praze jsou podle partnera ve strategickém poradenství a vedoucí výzkumu v oddělení hotelových nemovitostí za region EMEA z Cushman & Wakefield Bořivoje Vokřínka dvě. „Během první vlny byla česká vláda mezi prvními, jež zavedly přísná omezení včetně nuceného uzavření hotelů. Během druhé vlny po letním období zaznamenalo Česko jeden z nejvyšších nárůstů případů (koronaviru) v Evropě, což přineslo radikální pozastavení zahraničního turismu a následné uzavírání hotelů,“ uvedl. Doplnil, že proti jiným zemím ČR nevyužila hotely k ubytování zdravotníků nebo jako provizorní nemocnice.

Tyto důvody podle Vokřínka přímo nesouvisejí s turistickým trhem, jakmile se podaří dostat koronavirus pod kontrolu, hotelové podnikání by se mohlo rychle zotavit, uvedl. Cestovatelé přijíždějí do Prahy většinou z Evropy, v roce 2019 takové návštěvy podle Cushman & Wakefield tvořily 73 procent z celkového počtu přenocování.

Z pohledu investorů je Praha dlouhodobě preferovanou destinací. „U významných společností z oboru neustále vidíme zájem koupit, pronajmout nebo provozovat některý ze zdejších hotelů – poptávka v tomto směru jednoznačně převyšuje nabídku,“ řekl partner a vedoucí hotelového týmu pro střední a východní Evropu z Cushman & Wakefield David Nath.

Vyšší poptávka nad nabídkou tak drží ceny hotelů na původní úrovni. Významný podle Natha není ani objem plánované výstavby, v příštích třech letech se očekává přírůstek 1750 pokojů, což je jen 1,5procentní průměrný roční růst. „Hovoří se i o omezení krátkodobých pronájmů a snížilo se DPH na ubytovací služby. To vše nahrává tomu, že vlastníci stále věří, že jejich hotely mají stejnou hodnotu jako v roce 2019. Naopak investoři čekali pokles až na polovinu. S větší mírou prodejů tedy můžeme počítat až ve chvíli, kdy se představy obou stran začnou více přibližovat,“ uvedl.

V hromadných ubytovacích zařízeních ČR se podle reportu tourdata státní agentury CzechTourism v prvním až třetím čtvrtletí loňského roku ubytovalo zhruba 2,7 milionu turistů, meziročně to byl propad o 68 procent. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka se delší oživení očekává právě u zařízení závislých na zahraničních hostech. Cestovní ruch by se podle něj na úroveň roku 2019 mohl dostat v roce 2023.

Spotřeba v ubytovacích službách spojená s cestovním ruchem se za loňský rok podle poslední analýzy Economic Impact pro státní agenturu CzechTourism může propadnout z předloňských 56 miliard na 26 miliard korun.