Summit probíhá do 16. října s odborným přispěním ČVUT, České zemědělské univerzity a Mendelovy univerzity pod záštitou europoslance Jana Zahradila, senátora Tomáše Jirsy a poslankyně Ilony Mauritzové. Kromě brazilského profesora Antonia Donata Nobreho a dalších vědců z Evropy a Izraele přijeli i objevitelé principu biotické pumpy Anastassia M. Makarievová a Viktor G. Gorškov z Petrohradského jaderného fyzikálního institutu.

Podle principu biotické pumpy srážení vodních par nad chladným lesem vede ke snížení tlaku, což vyvolá proudění vzduchu a tím přísun vodní páry z míst, kde je tlak vyšší. Tlak se postupně vyrovná. Les je ovšem schopen vodu udržet díky teplotní inverzi – bylinné patro lesa má přes den nižší teplotu nežli sluncem ozářené koruny.

V nočních hodinách je naopak v bylinném patře tepleji než v korunách stromů, u kterých dochází k výdeji zářivého tepla proti chladné obloze. Nad zápojem vodní pára kondenzuje. Vytváří se mlha, drobné kapičky padají dolů a udržují vlhkost v ekosystému. Současně se snižuje tlak vzduchu – biotická pumpa nasává vzduch s vodou z okolí nad chladné koruny. To vše vlastně vysvětluje důležitost lesních porostů pro zadržování vody v krajině.

Projekt Dunaj-Odra-Labe. Ano či ne?

Jedním z hlavních cílů summitu je zahájení činnosti neziskové organizace World Smart Biotic Pump Platform, jež bude znalostním garantem a reprezentantem holistického řešení Smart Biotic Pump.

O zadržování vody v krajině hovořil ve svém vystoupení na probíhajícím summitu i šéf společnosti Vodní cesty Jan Skalický. Zaměřil především na prezentaci projektu Dunaj-Odra-Labe (D-O-L).

Zdůraznil zejména přínosy vybudování vodního koridoru D-O-L: ekonomický rozvoj regionu, protipovodňová ochrana a zadržení vody v krajině a tím udržování vodní bilance krajiny, snížení zatížení životního prostředí kamionovou dopravou, levná dopravní cesta pro výrobky a suroviny.

Budování navazujících přístavů by mělo být krajinotvorným prvkem, který přinese rozvoj turistického ruchu. Neopomenul také možnosti využití levného zdroje čisté obnovitelné energie.

Vodní koridor D-O-L by měl být dlouhý 377 km, šířka plavební dráhy je plánována 40 – 50 m, minimální plavební hloubka 4 m, v plánu je 34 plavebních stupňů a 34 – 40 vodních elektráren.

O jeho vybudování se vedou spory, hlavním argumentem odpůrců je především obrovská výše investice a její ne úplně jasná návratnost. Hlavním zastáncem koridoru je dlouhodobě prezident Miloš Zeman.