„Z pohledu cestovatele může být jídlo rozhodující v jeho vztahu k navštívenému velkoměstu. Čím víc nabízí kulinářských možností, tím přitažlivější se stává pro turisty i ‚expaty‘,“ upozornili autoři srovnávací sondy, kterou provedli brokeři s cílem vyhodnotit gastronomickou atraktivitu vybraných měst pro potenciální zahraniční zájemce o koupi nebo pronájem nemovitostí.

„Nabídka gastronomických služeb v konkrétním místě patří mezi klíčové parametry, které indikují kvalitu městského prostředí i sociální a ekonomickou aktivitu obyvatelstva,“ poznamenala Elena Skrebkova, která výzkum vedla.

Podle autorů projektu lze očekávat, že koronavirus a související restrikce negativně ovlivní absolutní počty „gastropodniků“, přičemž ale jejich typologie i poptávka klientů by měly zůstat stabilní. V Praze napočítalo Tranio k loňskému říjnu 6680 provozoven v oblasti pohostinství. Těsnou nadpoloviční většinu z nich představují restaurace, zatímco hospod je pouhých osm procent.

V Budapešti je více hospod

V tom ohledu má Praha podobnou typologii jako Paříž, Vídeň, Barcelona a Mnichov. Naproti tomu Budapešť má podstatně větší zastoupení hospod a obě ruská velkoměsta zase nadprůměrné zastoupení kaváren i fast foodů. Ruská metropole má dokonce z jedenáctky měst nejvíc provozoven globálního řetězce Mc Donald’s – 186.

Do srovnání je u každé metropole zahrnutá také průměrná cena nájemního i nového bydlení a rovněž pozice v žebříčku hodnocení kvality života od společnosti Mercer. Celková přitažlivost Prahy je poměrně vysoká i při zohlednění těchto kritérií. Ceny bydlení jsou zde totiž pořád víc než trojnásobně nižší oproti nejdražší Paříži.

V kombinaci všech tří hledisek opět jednoznačně vítězí Vídeň. „Vídeň, Praha, Mnichov, Berlín a Budapešť mají hustou síť gastropodniků. Jde o relativně malá a dopravně dobře dostupná turistická centra, která patří s výjimkou Mnichova k nejdostupnějším evropským velkoměstům v ceně bydlení za metr čtvereční,“ poznamenali dále autoři studie ze společnosti Tranio.

Hustá síť jako důvod k obavám?

Pro pražské podnikatele v gastronomii se nicméně velká početní konkurence může v dnešní situaci jevit jako problém. Kvůli nízké poptávce jsou zejména v centru metropole ceny tlačené dolů. A navíc třeba podle průzkumu startupu Grason se téměř polovina lidí, kteří v gastronomii dříve pracovali na plný úvazek, už neplánuje naplno vrátit.

„Náklady na pracovní sílu rostou. Restaurace musí nabídnout více peněz, aby přiměly kuchaře, číšníky a další personál k návratu z oborů, do kterých kvůli covidu odešli. Pro mnohé majitele jde však o závazek, který na sebe s ohledem na nejistotu budoucího vývoje v gastronomii nemohou v tuto chvíli vzít,” prohlásil Karel Mařík, spoluzakladatel firmy zaměřené na propojování restaurací s flexibilními pracovníky schopnými doplnit kmenový personál.

„I když lidé v gastronomii zatím necítí úplnou jistotu, věříme, že se relativně brzy někteří z těch, kteří gastronomii vyměnili za kancelářské židle, rozvoz balíků pro e-shopy nebo realitní makléřství, do oboru vrátí. Práce v gastronomii je krásná a opět se blýská na rozkvět té české,“ dodal optimisticky k očekávaným trendům Luboš Kastner, spolumajitel restaurace Červený Jelen a člen asociace restaurací Apron.

Nikoliv ústup, ale naopak expanzi už ohlásil populární projekt Manifesto, který provozuje bistra se špičkovou mezinárodní kuchyní na Florenci a na Smíchově. Teď Manifesto chystá otevření „nového gastronomického konceptu pod širým nebem, uzpůsobeného pro celoroční provoz“. Zaplní „neutěšené nároží“ mezi Andělem a Na Knížecí, kde vznikne „moderní gastronomický koncept se třinácti restauracemi a dvěma bary využívající „modulární konstrukci“.