Kliknutím zvětšíteStaronová škola, které zůstane z původní stavby de facto pouze nosná konstrukce, nebude jen úsporným domem se spotřebou stejného nebo menšího množství energie oproti té vyrobené z vlastních čerpadel a fotovoltaických zdrojů.
Budova nabídne „vychytávek“ mnohem víc. Například automaticky regulované osvětlení, propojené s detektory pohybu lidí a intenzity denního světla. Nebo využívání odpadní vody ze sprch na splachování a dešťové na zalévání prostorné zahrady. Chybět nebudou zelené střechy a fasády, dynamický nákup a prodej elektřiny ani špičkové elektronické systémy pro kontrolu vstupujících osob.
Každý student se bude muset po příchodu přihlásit elektronickou kartou, aby mohl se školou komunikovat. Bez přihlášení mu třeba v jídelně nevydají oběd. Celá škola se má proměnit v jednu velkou dílnu a zdroj informací pro studenty o tom, co a jak v praxi funguje. Dveře do učeben budou skleněné, což má posílit transparentnost.
Sociálně-kulturní aspekt
„Většina dotačních programů se zaměřuje na environmentální a ekonomicko-organizační aspekty, revitalizace COPTH však nezapomíná ani na aspekt sociálně-kulturní,“ uvedl Jiří Tencar, šéf firmy Ecoten, která je hlavním projektantem přestavby.
Celá přestavba magistrátem zřizované školy vyjde na zhruba čtvrt miliardy korun. Podle Tencara by „tradičně“ navržená novostavba stejného rozsahu podle propočtů vyšla na ještě o něco vyšší částku. A komplexní rekonstrukce budovy v Hrdlořezech, zahrnující i změnu dispozic, se novostavbě rozsahem prakticky vyrovná.
„Náklady na nutné odstranění azbestu dokonce převyšují hodnotu zachování nosné konstrukce. Čili z toho jasně vyplývá, že je tento typ revitalizací staveb výhodný i vzhledem k počátečním nákladům. Realizace takových pilotních projektů ukážou směr rozvoje veřejných budov v Praze a budou mít vysoký potenciál demonstrovat možnosti úspor energií a přínosy instalace inteligentních systémů včetně dopadů na kvalitu prostředí a spokojenost uživatelů,“ dodal Tencar, podle kterého bylo nutné zachovat konstrukci původní budovy i vzhledem k povaze dotačního programu.
Prestižní certifikát
Projekt v Hrdlořezech získal ještě před dokončením realizace prestižní zlatý certifikát kvality SBToolCZ, který ocenil právě komplexnost renovace.
Podobných „inteligentních“ veřejných budov v poslední době vzniká nebo vzniklo v Praze a okolí hned několik. Schválené už jsou přestavby dvou domů v areálu Střední odborné školy Jarov. Novou „chytrou“ základní školu mají Psáry, přestavěnou mateřskou školu zase Michle. A příkladem ve státní správě může jít Nejvyšší kontrolní úřad s už hotovým projektem nového sídla v Holešovicích.
Lidé z branže energeticky úsporných budov upozorňují, že jejich přínosy nemusí být jen v šetrnosti k životnímu prostředí a vlastní peněžence. „Nepříliš nákladné rekonstrukce sociálních bytů v západní Evropě myslí i na to, že ve zdravějším prostředí žijí zdravější lidé. A ti méně zatěžují státní zdravotnictví,“ upozornil ředitel Centra pasivního domu Tomáš Vanický.
Škol v tak špatném stavu, jakou byla ta v Hrdlořezech, už v Praze mnoho není. Většina má díky investicím z minulých let kvalitně zateplené stěny a/nebo nová okna. Mnohé by ale zasloužily moderní systém cirkulace vzduchu, lepší prosvětlení nebo vnitřní uspořádání. Na tyto dílčí přestavby žádá město o unijní dotace pro dalších 20 až 30 škol.
Z pohledu vedení metropole je učiliště v Hrdlořezech „první vlaštovkou“ v zatraktivnění tohoto typu škol, jejichž prestiž setrvale upadá. „Praha podporuje celou řadu projektů v oblasti školství. Věříme, že revitalizace COPTH a podobné projekty v budoucnu pomůžou dostat učňovské a střední odborné školství do popředí zájmu studentů i jejich rodičů,“ poznamenal radní pro oblast školství Vít Šimral (Piráti).
20
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
