„Dříve nám ještě stačily finance od státu, které byly vyhrazené na školní pomůcky. Tento balík se ale stále ztenčuje, a proto nám pomáhá obec. Dopravu zase platí rodiče,“ postěžoval si Karel Rada, ředitel devítiletky v Tlučné na Plzeňsku.

Ilustrační foto.
Povinné plavání? Školy trápí dojíždění a obsazené bazény

Školy mohou u ministerstva nově žádat o příspěvky na dopravu. „Autobus pro děti do Písku a zpátky na celý kurz stojí šestnáct tisíc korun. Bez dotace bychom si to dovolit nemohli,“ konstatovala ředitelka ZŠ v Orlíku nad Vltavou Hana Lívancová. Ne všichni však systém chválí.

„Platí se instruktoři ze státního rozpočtu, pronájem bazénu z příspěvku zřizovatele a doprava ze Spolku rodičů. Dotace na dopravu je pro základní školy našeho typu vypsána zcela nesmyslně,“ je přesvědčen Jiří Johanes, ředitel ZŠ Krále Jiřího z Poděbrad ve Strakonicích.

Ředitelé, učitelé, ale i rodiče jsou nicméně s ministerstvem zajedno v tom, že plavání by mělo být nedílnou součástí osnov. „Každé utopené dítě je velký průšvih. Nemusí plavat kilometry, ale děti by měly vědět, jak se mají chovat, když spadnou do vody, udělat několik temp,“ shrnuje hlavní přínosy ředitel ZŠ v Jaroměřicích u Jevíčka František Václavek. A na výuku ve vodě se těší i sami malí žáci. Rodiče totiž často na tento druh péče nemají čas a oprýskané a studené bazény jsou už naštěstí minulostí.

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal
Největším úkolem je zvýšit kvalitu vzdělávání na 2. stupni ZŠ

S ministerským nařízením se však objevily nové komplikace. „Musíme pozměnit rozvrhy. U tříd se totiž musí sloučit tělocviky, aby jezdily zároveň, což přináší problémy navíc,“ vysvětlila ředitelka ZŠ v Lelekovicích na Brněnsku Hana Mikaušová. „Cesta na plavání sice dětem trvá jen dvacet minut, než se ale přesunou ze školy na bazén, je to asi hodinová ztráta,“ doplnil starosta nedalekých Vranovic Jan Helikar.

Někteří plavečtí instruktoři i provozovatelé bazénů navíc začali pociťovat kapacitní problémy, kvůli kterým musejí buď krátit otevírací dobu pro veřejnost, nebo odmítat kurzy mateřských škol.

Mnohé větší školy proto začaly usilovat o postavení vlastního bazénu. Aktivitu vyvíjejí i města. „Kapacity v bazénu za Lužánkami nám vůbec nedostačují, přestože v něm školám pronajímáme osm plaveckých drah. Pracujeme na projektu vybudování pětadvacetimetrového bazénu, který bude splňovat podmínky k výuce plavání pro neplavce,“ řekla Michaela Radimská ze společnosti Starez Sport, která provozuje několik bazénů v Brně.

Ilustrační foto
Vláda naděluje. Čtvrt milionu pro rodiče a „uvolnění“ místo dovolené

Nesnáze mohou přijít i v průběhu vlastního kurzu. Podle učitelů sice platí, že čím mladší je školák, tím více je z vody nadšený. Ale nezdravý životní styl zanechal stopy i na části nejmladší generace. „Mnohé děti se vody opravdu bojí. Projevuje se i špatná motorika. Děti mají problém zvládnout plavecké styly, koordinaci pohybů, jsou nesoustředěné, neposlouchají. Chybí jim pohyb,“ podotýká Jaroslava Skácelíková, ředitelka ZŠ Kostelní náměstí v Moravské Třebové.