Zaměstnat postižené je práce na půl roku

5. 4. 2007

PRAHA 1– Chráněná dílna, která by zaměstnala až dvacet postižených lidí, mohla už několik měsíců stát na Kampě. Její zřizovatelé zatím však stále obíhají úřady a snaží se správně vyplnit všechny nutné formuláře. „Ten nápad jsem dostala v říjnu. Do měsíce jsem měla všechny nutné papíry. Tedy alespoň jsem si to myslela,“ popisuje ředitelka společnosti Bezbariérové Pracoviště Tolerance (BPT) Lenka Kohoutová.

Neúplná žádost

Ve volném přízemí soukromého domu chtěla zřídit dílnu na výrobu cínového skla a kavárnu. V té se podle projektu měly konat vernisáže postižených umělců a tvůrců. „S majitelem domu jsme dohodli velmi slušné podmínky. Nájem nám snížil ze 70 na 30 tisíc. Požádali jsme tedy o příspěvek na provoz chráněné dílny,“ navazuje manažerka společnosti Ondřejka Šplíchalová.

Od úřadu práce společnost dostala odpověď v tom smyslu, že žádost nemůže být ani jako žádost posuzována, protože není kompletní. Mimo dokladů typu potvrzení celního úřadu nebo souhlasu vlastníka s provozováním chráněné dílny jí chyběla nájemní smlouva. „Tu jsem ale nechtěla uzavírat předtím, než mi potvrdí příspěvek na provoz. Kdybych ho nedostala, nemohla bych dílnu rozjet, nebylo by z čeho platit nájemné a dostala bych firmu do existenčních problémů,“ vysvětluje Kohoutová. Požadovala tedy od úřadu alespoň příslib, že peníze po uzavření nájemní smlouvy dostane. Ani ten ale nedostala.

Momentálně je stav takový, že společnost BPT svou žádost z úřadu stáhla. Mnohem těžší je totiž podle ředitelky prosadit zamítnutou žádost než uspět s poopravenou: „Čekáme, ažnámmajitel podepíše smlouvu o smlouvě budoucí. Moc se k tomu ale nemá. Každý týden slibuje, že to bude ten příští.“ Podle mluvčího úřadu Prahy 1 Alexandra Korába je jediný problém v tom, že žádost prostě nebyla kompletní. „Nemůžeme poskytnout peníze, aniž bychom věděli, kde bude dílna provozována. Úřednice mi ale potvrdila, že jakmile vše dodají, komise žádost bez problémů schválí,“ přislíbil.

Společnost BPT už od roku 2005 zaměstnává přes pět desítek postižených lidí. Ti vyrábějí keramiku, pracují v kavárně, drátkují, vyrábí předměty z korálků. Ty jsou momentálně vystaveny na Pražském hradě. „Úřady si myslí, že na zaměstnávání postižených nějak vydělávám. Každou korunu, kterou dostanu, jim musím prokazovat. Těším se ale na den, kdy se dílna sama uživí a já od nich nebudu potřebovat vůbec nic,“ tvrdí Kohoutová.