„Z paragonů zmizí položka za recyklaci historického odpadu, tedy starších spotřebičů z dob, kdy ještě nebyla jejich likvidace systémově řešena. Další část poplatku za recyklaci nově zakoupených elektrospotřebičů je však již obsažena v ceně výrobku a bude i nadále účtována, byť skrytou formou. To považujeme za nesprávné a budeme usilovat o zákonnou úpravu, která tento poplatek v ceně výrobku zviditelní," vysvětluje Alexandr Hanousek, jednatel sběrného systému Ekolamp.

Neprůhledné účtování poplatku za recyklaci totiž nahrává možným machinacím a netransparentnímu hospodaření. „Spotřebitel by měl vědět, kolik za ekologickou likvidaci platí. Viditelný poplatek by měl spotřebitele motivovat, aby výrobek po dosloužení k likvidaci odevzdal, když za tuto službu již zaplatil. Obdobný průhledný mechanismus funguje například ve Francii, v Itálii či na Slovensku," uvedl Hanousek.

Problematice recyklačních poplatků se věnují i spotřebitelské organizace, včetně té největší. Vedoucí právní poradny dTestu Lukáš Zelený říká: „Je vhodné, aby se spotřebitelé dozvěděli, že i nadále jistý příspěvek na ekologickou likvidaci platí. Ovšem pro spotřebitele je primární informace o konečné ceně, kterou se musí vždy dozvědět. Tedy informace o tomto příspěvku může být pouze informativní, nesmí však docházet k účelovému vyčleňování z důvodu snahy o manipulaci s cenou přilákání kupujících".

Jak jsou poplatky využity
Recyklační poplatky, které účastníci sběrného (kolektivního) systému hradí, jsou účelně využity na správu zpětného odběru. Kolektivní systém Ekolamp kromě investic do procesu sběru a ekologického zpracování osvětlovacích zařízení vytváří finanční rezervy, které budou sloužit pro krytí nákladů v momentě konjunktury trhu, kdy výběr poplatků nebude schopen pokrýt náklady spojené se sběrem a recyklací.

Změna pravidel vede výrobce a dovozce k domněnce, že za recyklaci už nemusí nic platit. Domnívají se, že od 13. srpna jim zákonná povinnost úhrady recyklačních poplatků odpadá. „Je to hrubý omyl a nepochopení zpětného odběru. Za zpětný odběr a recyklaci nově zakoupeného elektrozařízení, tedy uvedeného na trh po roce 2005, se stále bude platit, jen se již nebude účtovat poplatek za historický elektroodpad," vysvětluje Hanousek. Navíc se to týká jen některých elektrospotřebičů. U ledniček a jiných velkých elektrozařízení se bude účtovat za historický elektroodpad až do roku 2015.

Ekologická likvidace nebezpečného elektroodpadu může být zabezpečena pouze při zachování transparentního systému poplatků za recyklaci. Pouze část elektrozařízení lze zpeněžit formou využití druhotných surovin. „Ekologická likvidace neatraktivních surovin, v případě úsporných světelných zdrojů s toxickou rtutí, je velmi nákladná a je ji třeba dotovat z poplatků za recyklaci," dodává Hanousek.

Navíc podle průzkumu společnosti Ekolamp historický odpad uvedený na trh před rokem 2005 představuje stále ještě 62 procent celkového objemu přijatého ke zpracování. „To je i po osmi letech od zahájení fungování zpětného odběru neuvěřitelně vysoké číslo, které jednoznačně podporuje potřebu i nadále kupujícím viditelně uvádět příspěvky na recyklaci," uzavírá Hanousek.

Proč se platí za recyklaci?
- Za ekologickou recyklaci a odstranění nebezpečných látek z vysloužilých elektrospotřebičů se platí takzvaný recyklační poplatek. Slouží k úhradě nákladů spojených se zpětným odběrem, svozem, tříděním a hlavně ekologickou likvidaci nebezpečných látek.
- U většiny elektrozařízení se rozlišoval takzvaný příspěvek na historický elektroodpad, tedy ten uvedený na trh před rokem 2005, a příspěvek na recyklaci nově zakoupeného elektrozařízení. Příspěvek na historický odpad je uváděn při nákupu viditelně a odděleně, kdežto pro nová zařízení je skrytý již v ceně výrobku.
- Pro osvětlovací zařízení byl přijat princip, že není možné jednoduše odlišovat tyto dva druhy příspěvků, a proto se uvádí vždy jenom jeden příspěvek na recyklaci zajišťující financování obou složek elektroodpadu.