Splnit předvolební sliby ohledně tisícovek nových bytů nebude jednoduché. Ukázala to debata Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) s kandidáty na pražského primátora. Ti si hodně slibují od spolupráce s developery, protože samo město nemá s výstavbou bytových domů dost zkušeností ani potřebné kapacity. 

Ilustrační foto.
Byty v Praze zdražuje vysoká poptávka a nízká výstavba, ne digitální platformy

„Město bude chtít úplatně či bezúplatně získat část bytů v developerských projektech pro sebe za částku nižší, než je tržní cena,“ nastínil řešení současné bytové Co nejvíce trápí Pražany. Infografika.Zdroj: DENÍK/Denisa Holajovákrize Jakub Landovský (ČSSD). Podle něho by se mohlo jednat zhruba o desetinu bytů z projektu. Nákupy bytů pro město a podporu družstevního bydlení preferuje také kandidát Pirátů Zdeněk Hřib. 

Největší tuzemský rezidenční developer Central Group ale nápad, který se inspiroval praxí v některých západních metropolích, tady nevidí reálně.

Airbnb. Ilustrační foto.
Praha volá po zásadní regulaci zprostředkovatelů sdíleného ubytování

„Prodej bytů městu za nižší ceny bychom vnímali jako nezákonné a neoprávněné opatření narušující trh. Dotovaná družstevní výstavba by znamenala nepovolenou veřejnou podporu narušující hospodářskou soutěž, tedy něco, co je v rozporu s právem Evropské unie,“ zdůraznil Dušan Kunovský, majitel Central Group.

Získat povolení trvá příliš dlouho

Motivovat developery, aby stavěli obecní byty, bude složité. Landovský zmínil městské pozemky, které by Praha mohla do takových společných projektů vložit. Velcí pražští developeři ale mají nakoupené stovky hektarů, výstavbu jim blokují hlavně dlouhá povolovací řízení. Podle SAR v nich uvízlo už na 90 tisíc plánovaných bytů. Kunovský odmítá, že by výstavba městských bytů mohla být rychlejší než těch od soukromých investorů: „Povolovací proces je stejný pro soukromý i veřejný sektor.“

Vstřícným krokem developerů by podle Kunovského, z jehož iniciativy SAR vzniklo, byl vznik fondu veřejných investic. Přispívali by do něj všichni developeři pražských novostaveb v závislosti na podlažní ploše svých bytů.

Trojmezí.
Boj o trojmezí. Vyroste na okraji metropole moderní sídliště?

Peníze by se dělily mezi městskou část, kde se projekt staví, a magistrát. Příspěvky z fondu by se transparentně využívaly na investice do infrastruktury, zeleně a veřejného prostoru. Jenže zatím zůstává jen u návrhu. „Mezi developery nemá velkou podporu,“ přiznal Kunovský. 

Vznikne centrální stavební úřad?

V čem se naopak developer shodl s kandidáty na budoucího primátora, to je zřízení centrálního stavebního úřadu pro velké stavby. „V Praze by ho šlo vytvořit v horizontu měsíců,“ konstatoval Ondřej Boháč, ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje.

Polská umělecká dvojice Dwa Zeta malovala 21. září na zeď v pražské Prokopě ulici velký obraz s rajkami - ptáky, kteří žijí v deštných pralesech ostrova Papua a které ohrožuje kácení tropických pralesů v Indonésii. Streetart zprostředkovala organizace Gre
Na žižkovské zdi jsou ptáci z ráje. Greenpeace upozorňuje na kácení pralesů

Komplikovanější je příprava zbrusu nového stavebního zákona, který by měl také urychlit povolování staveb. Harmonogram ministerstva pro místní rozvoj počítá s jeho schválením v létě 2021. Jak ale připomněl Jiří Pospíšil z TOP 09 a zároveň lídr kandidátky Spojené síly pro Prahu, schvalování zákona tak mohou pozname-nat další parlamentní volby.

Rychlejší odstranění stavebních uzávěr

Další otazníky visí nad včasným schválením Metropolitního plánu, který má platit od roku 2023. Stavitelé se proto stále víc upínají na změny stávajícího územního plánu a odstranění stavebních uzávěr v brownfieldech. „Ze zmíněných 90 tisíc bytů v přípravě je jich 60 tisíc na brownfieldech,“ tvrdí Kunovský.

Na místě bývalé továrny Prefa u Nádraží Holešovice vyroste nová čtvrť.
Praha chce zastavět brownfieldy. Největší plocha starých fabrik je ve Vysočanech

Ostře sledované brownfieldyV širším centru Prahy by mohlo na území 11 největších brownfieldů, z nichž každý zaujímá nejméně 30 hektarů, vzniknout bydlení pro 154 tisíc lidí. Jejich „odemčení“ pro výstavbu ale brání řada překážek. Podle radní pro územní rozvoj Petry Kolínské (Trojkoalice/Zelení) jsou to hlavně komplikované vlastnické vztahy, degradovaný stav území a jeho ekologická zátěž. Nejčastěji jde o bývalá nádražní území či chátrající tovární areály. Zatím nejdál pokročily přípravy v oblasti Smíchova, Holešovic-Bubnů, Nákladového nádraží Žižkov a na Rohanském ostrově. Na těchto prioritních územích by měli investoři mít do roku 2020 možnost požádat o územní rozhodnutí pro plánované stavby.

Rychlejší změny územního plánu v těchto lokalitách uvnitř města podporují Pospíšil, kandidát ODS Bohuslav Svoboda nebo lídr sdružení Praha sobě a starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Podle něho by se metropole měla víc než na výstavbu nových obecních bytů, s níž nemá zkušenosti, zaměřit na rychlou opravu bytových jednotek, které má ve svém vlastnictví.