Cenu „nejvíc odpovědná firma Středočeského kraje“ jste získali i za „širokou škálu zaměstnaneckých benefitů a možnost dalšího vzdělávání v oboru“. Jsou vaše benefity nějak výjimečné?
To bych si úplně netroufal tvrdit. Řekl bych, že takovým výrazným benefitem je naše firemní kultura, která se projevuje třeba ve vztahu mezi managementem a takzvaně normálními zaměstnanci. Hrával jsem fotbal, a tak dobře vím, že v týmu má každý své místo a každý musí fungovat na sto procent. Usiluji o to, aby se i skladníci necítili v nějaké podřadné pozici, ale jako skuteční členové týmu. Protože i na ty skladníky spoléhá v řetězci x dalších lidí. V roli útočníků jsou u nás obchodníci. Ti samozřejmě potřebují zálohu, kam řadím marketingové oddělení, naši akademii plus techniky. Obranou je pak ekonomické oddělení, finanční kontrola a sklad.

Výuka ve škole. Ilustrační foto.
Firmy loví zaměstnance, jejich revírem jsou pražské školy

A vy jste brankář?
Přesně tak. Snažím se mimo jiné kontrolovat, aby v týmu panovala zdravá konkurence, aby nikdo nefungoval na úkor někoho jiného. Uplatňujeme také určité principy seniority. Jednoduše řečeno za firemní dlouhověkost dáváme víc peněz i dovolené. Nejsem přítelem velké fluktuace. Na většině pozic potřebujeme mít odborníky a ty nevychováme za půl roku. Významné místo má u nás také odborné vzdělávání jak našich zaměstnanců, tak klientů. Školení si může objednat i kdokoliv „zvenku“.

Podpora pro pražské učiliště

Důvodem pro zmíněné ocenění je i angažmá firmy v charitativních projektech. V té souvislosti mě vždy napadá otázka: přispíváte na dobročinnost, protože se to očekává, anebo to osobně považujete za správné?
Vždy jsem byl přesvědčen o tom, že je třeba pomáhat lidem, kteří měli v životě trochu víc smůly a trochu méně štěstí. Pomoc proto cílíme na děti z dětských domovů a děti i dospělé s hendikepem včetně lidí z chráněných dílen. Podporujeme také učňovské obory. V Praze je to automobilová škola v Hostivaři, kde vedeme praktickou výuku. Myslím si, že je třeba pomáhat těmto profesím, aby se držely. Není to ale tak, že bychom si nějak systematicky vybírali, koho podpořit. Nechceme, aby tady stálo spoustu spolků za dveřmi. Na to není čas. Ale když za námi přijde někdo ze zaměstnanců nebo i další lidé s nějakým smysluplným projektem, tak jsme schopni se o tom bavit a nějak je podpořit. Nedali bychom ale peníze mimo Česko, což vychází z mého osobního postoje.

Kdo je Martin Písařík
Narodil se v Benešově v roce 1970. Vystudoval Jihočeskou univerzitu, Prague International Business School a Masarykovu univerzitu v Brně. Žije v Jesenici, která je od sídla společnosti nedaleko. Je ženatý.

Jak řeší vaši zaměstnanci dojíždění?
Pro pracovníky ve skladech a část lidí z administrativy organizujeme každý den hromadný svoz. Ostatní zaměstnanci mají služební auta. Doprava k nám není optimální, a uchazeči o práci z Prahy proto mají služební vůz často i téměř jako podmínku. Nejen u nás, ale v celé této lokalitě samozřejmě pracuje i řada lidí z okolních částí Středočeského kraje, kteří v uvozovkách využívají pražských platů, přičemž se jim pochopitelně nechce dojíždět někam do středu Prahy.

Považujete za dostačující dopravní infrastrukturu na jihovýchodním okraji Prahy, kde má podél dálnice D1 sklady a sídla mnoho podniků?
Infrastruktura tu určitě není dokonalá. Dé jednička teď například kvůli omezením stála posledních několik pondělí až ke sjezdu na Říčany. Nějakou dobu už se mluví o tramvaji z Prahy do Průhonic a dál. Ta by určitě pomohla mnoha firmám. My jsme tady asi deset let, a tak si pamatuji dobu, kdy pole kolem nás byla ještě volná. V posledních třech letech tady vzniklo hodně skladových hal a dalších budov. Je tu mnoho prodejců aut. Ten trend pokračuje, a přibývat tak bude i lidí. Dopravní spojení obzvlášť do Prahy by mělo být zásadně posílené.

Andrej Babiš (vlevo) a Zdeněk Hřib.
Střet o vládní čtvrť a okruh: Babiš se ptá Hřiba, Hřib se ptá Babiše

Co máte konkrétně na mysli?
Jak posílení autobusových linek, tak očekávané dokončení Pražského okruhu a také výstavbu dálnice D3. Plus železniční koridor na České Budějovice, na kterém se už naštěstí pracuje. V oblasti kolem Průhonic totiž nevznikají ve velkém jen firmy, ale i rodinné domy. Ať chceme, nebo ne, zdejší hub i celá Praha se bude rozšiřovat. Dopravní stavby ale brzdí dlouhé povolovací procesy, což je známá věc. Třeba obchvat Olbramovic na Benešovsku, což je malá vesnice, je plánovaný už třicet nebo čtyřicet let.

Antigraffiti nátěr pro pražskou MHD

Jak rychlý je vývoj ve vašem oboru?
Velmi rychlý. Ze zhruba pětadvaceti základních odstínů dnes mícháme 70 tisíc finálních. Ty barvy většinou vymýšlejí automobilky a designéři. A my se tomu přizpůsobujeme, ačkoliv nám to přidělává starosti zejména v opravách. Barvy v automobilovém průmyslu se vyvíjejí hrozně rychle, protože pro ně jsou designovou věcí, která prodává produkt. Jde i o to, že ne každá barva se hodí na každý tvar auta. Do barev se navíc přimíchává čím dál víc efektů. Dřív to byla hlavně stříbrná nebo hliníková metalíza. Teď se tam dávají nejrůznější nerostné suroviny, nadrcené na velmi malé částečky. Výsledkem je třeba to, že se vůz z každého úhlu leskne jinak. Před pětadvaceti lety nikdo nechtěl bílá auta, která byla prakticky jen služební. Jednoduše řečeno byla tehdejší bílá nepěkná. Dnes celosvětově i u nás bílá naopak vede. A to je dané právě tím, že už to není uni barva, ale je do toho přimíchaný nějaký lesk a podobně. Na vzestupu je také černá, šedá nebo hnědá metalíza. Vše se pořád mění, podobně jako v módě. A my na to reagujeme.

Vaše firma by mohla dodávat takzvané antigraffiti nátěry pro pražskou MHD. Je to pro vás nová obchodní příležitost?
Otestovali jsme to na pražských tramvajích a testy dopadly pozitivně. Nátěr se používá na rakouských a německých železnicích. Je odolný, trvanlivý a nánosy sprejem či fixou a další znečištění se z něj snadno smyjí. Dá se aplikovat na vnější i vnitřní straně vozidla. Jednáme o tom se Sdružením dopravních podniků a jednotlivé dopravní podniky na to hledají peníze v rozpočtu. V této oblasti vidím potenciál.

Jste firma sídlící za hranicí metropole. Má na vaše podnikání nějaký vliv i magistrát?
My se snažíme spoléhat především sami na sebe. Město i stát mohou nabízet nějaké dotační tituly, třeba v oblasti vzdělávání. Já se o nich ale nejspíš nedozvím, protože upřímně nekontroluji pravidelně magistrátní web. V šíření tohoto typu informací by město určitě mohlo být aktivnější.

Některé budovy v centru Prahy pokrylo graffiti. Akce má upozornit na nedostatek legálních ploch pro street art. Většina z maleb zůstane dočasně.
Město hledá více ploch pro legální graffiti. Aby zmizely nevzhledné tagy