Podobné závěry lze vyčíst z průzkumu, který si zadala společnost Ernst & Young, aby zjistila míru ochoty oznámit na někoho ze svého okolí korupční jednání, zneužití postavení, podvod, krádež nebo podezření na takové či podobné jednání. Výzkum proběhl mezi 1300 respondenty zaměstnanými ve 13 evropských zemích v nadnárodních společnostech působících na evropském trhu, přičemž pojem „nadnárodní“ byl v tomto případě definován jako společnost působící minimálně ve třech zemích s počtem zaměstnanců přesahujícím 1000 lidí.
„Zaměstnanci by měli vědět, že špatné kroky budou mít odezvu,“ řekl na úvod Markus Lohmeier, vedoucí oddělení vyšetřování podvodů a řešení sporů ve společnosti Ernst & Young v České republice. „Výsledky ukazují, že zaměstnanci chápou důležitost kontrolních mechanismů a mají velice jasnou představu o tom, jak by měly společnosti při prevenci a vyšetřování podvodného a podobného jednání postupovat,“ řekl dále Markus Lohmeier. Průzkum ukázal velkou důležitost existence firemního etického kodexu, zároveň však prokázal nízkou znalost podobných norem mezi jednotlivými dotazovanými.
Samotné oznámení je dosud vnímáno víceméně jako udání a není oceňováno ve smyslu pozitivního kroku k nápravě špatného chování ve společnosti. „Když nemají zaměstnanci dostatek informací o pravidlech v dané společnosti, a také o postizích následujících po jejich porušení, snižuje to váhu kodexu a je těžké prosadit etické chování. Zaměstnanci by měli být pravidelně proškolováni, jinak je jakýkoliv kodex znehodnocován,“ doplnila Magdalena Souček, vedoucí partnerka divize řízení rizik Ernst & Young pro střední Evropu. Etický kodex leckdy nadnárodní firmy implantují do poboček pouze jako přeložený text bez ohledu na místní podmínky. Odhaduje se, že korupční jednání, podvody, krádeže a falšování různých výkazů znamená pro firmu ve výnosech ztrátu až pět procent.
