Počet chystaných bytů prudce vzrostl. Kde byl v Praze největší boom?

Zdroj: DeníkNa tuto otázku za miliardy dnes nikdo nezná odpověď. Všichni na trhu se však shodují, že situace před deseti lety byla jiná. „Tehdy byly úrokové sazby u hypoték vysoké, nabídka byla dostatečná, stavělo se. Kdyby dnes někdo věděl, jak to bude dál, tak je geniální,“ konstatoval před časem Dušan Kunovský, majitel firmy Central Group, která je největším stavitelem bytů v Praze.

Fakta nasbíraná pražským Institutem plánování a rozvoje (IPR Praha) loni v září nicméně ukazují, že už přibylo neprodaných bytů. Zatímco v roce 2018 jich bylo zhruba 3100, loni o tisícovku víc.

Podle Českého statistického úřadu se v Praze za 11 měsíců roku 2019 povolila výstavba celkem 4969 bytů. V předchozích dvou letech to bývala sotva polovina.

Bydlení „snů“: Pokoj bez oken za milion. I o takové nabídky je v Praze zájem

Přesto vedení města považuje z hlediska dostupnosti bydlení za optimální, aby se stavělo nejméně 6000 bytů ročně. „Objektivně se podařilo situaci zlepšit. Cesta k dostupnějšímu bydlení vede přes spolupráci všech aktérů - investorů, městských částí či vedení města,“ říká radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu/TOP 09).

Rozdíly mezi čtvrtěmi

Podrobnější statistika, zpracovaná na základě údajů z 22 pražských stavebních úřadů, ukázala na velké rozdíly v jednotlivých městských částech. Statistika za jeden rok však nemůže být úplně vypovídající, neboť jedna či dvě stavby o stovkách bytů mohou čísly ve sledovaném období výrazně zahýbat. Boom tak před pár lety zažíval třeba správní obvod Praha 15, když v Horních Měcholupech dva developeři spustili velké projekty.

Také loni se výstavba soustředila hlavně na severovýchod metropole. V Praze 3, 8, 9, 10 a dalších správních obvodech Praha 14 a 15 byla povolena výstavba dohromady 3500 bytů, tedy 70 procent z celkového počtu. Důvodem jsou hlavně průmyslové areály určené k proměně na rezidenční čtvrti a také více nezastavěných pozemků v okrajových částech Prahy.

Koalice na magistrátu se zase hádá. Tentokrát o družstevní bydlení

Naopak třeba Praha 12 se podle loňských čísel ze stavebního úřadu jeví jako lokalita s nízkým budovatelským potenciálem. Přitom podle dat IPR Praha tam, co se týká rozestavěných a čerstvě dokončených bytů, panoval čtvrtý nejvyšší stavební ruch z celé Prahy.

„Z dlouhodobějšího pohledu ční nad ostatními Praha 5 a Praha 9. Stabilně významnými oblastmi nové výstavby jsou i Praha 8 a Praha 12. Naopak z hlediska novostaveb je podle očekávání zanedbatelný význam historického centra města, tedy obvodů Praha 1 a Praha 2,“ uvádí institut pro plánování a rozvoj.

Boj o vliv?

Podle radní pro legislativu Hany Kordové Marvanové (Spojené síly pro Prahu/STAN) by k rovnoměrnému povolování výstavby přispělo rozhodování o větších stavbách na úrovni magistrátu. Návrh, který by změnu umožňoval, ale odmítly téměř všechny městské části. Bojí se totiž podle všeho ztráty vlivu.

„Politické reprezentace se nechtějí vzdát nepřímého vlivu na rozhodování stavebních úřadů, které mají sídlo v jejich radnicích, přestože vykonávají působnost státní správy,“ konstatovala Kordová Marvanová.

Podle údajů za leden až listopad 2019, které od stavebních úřadů a Českého statistického úřadu sesbíral magistrát, byl počet takzvaných zahájených bytů v bytových domech největší v Praze 8 a v Praze 3. V druhé vlně pak jsou desátá a devátá městská část. Zahájené byty jsou ty, které v daném období získaly právoplatné stavební povolení.

Spolky kritizují Bubny-Zátory: Bydlení jen pro nejbohatší a málo zeleně