„Podpora se v drtivé většině programů omezuje právě jen na malé a střední podniky, které legislativa unie přesně definuje. Podnikatel musí být osobou zapsanou v obchodním rejstříku, osobou, která podniká na základě živnostenského oprávnění, či osobou, podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,“ informoval předseda komory Petr Kužel. Zaměření na malé podniky má přitom logiku. Jen ve starých členských zemích unie vytvářejí 65 milionů pracovních míst. Obecně pak platí, že podporují zlepšování podnikatelského prostředí a přinášejí inovace.

„Za malého a středního považuje unie podnikatele, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nepřesahují 27 milionů eur nebo má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahující 40 milionů eur (zhruba miliarda korun), účtuje-li v soustavě podvojného účetnictví. Neúčtuje-li v soustavě podvojného účetnictví, vztahují se uvedené částky ke konečným příjmům a k úhrnu majetku,“ vysvětlil Kužel.

A jak prostředky z fondů získat? Podrobné informace získá podnikatel na Hospodářské komoře. I v Praze je přito řada možností, jak pro firmu napsat úspěšný projekt, v určitých případech záleží na části města, do níž podnikatel míří. Vzdělávací projekty získávají podporu na celém území Prahy. V jejich rámci ale není možné proplácet investiční náklady. To lze u projektů, které se soustřeďují na rozvoj například infrastruktury, zeleně či oživení nevyužívaných ploch v okrajových částech Prahy. Týká se to částí Prahy 8, Březiněvse, Ďáblic, Dolních Chaber, na Praze 12 Libuše, na „čtrnáctce“ Dolních Počernic, v Praze 15 Dolních Měcholup, Dubeče, Petrovic a Štěrbohol dále Čakovic, Satalic a Vinoře, které spadají pod Prahu 19, a konečně na 21. pražském obvodě Běchovic, Klánovic, Kolodějí.

Další podrobnosti o projektech a o možnostech získat peníze se pražští podnikatelé dozvědí především na Magistrátu hlavního města Prahy.