Zisky za vodu v hlavním městě odtékají za hranice a Praha z toho pořádně nic moc nemá. Vodu po městě distribuuje společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK), která za to vybírá od uživatelů poplatky. Ročně tak utrží okolo pěti miliard korun. Z těch dává městu dvě miliardy za pronájem vodovodní sítě.

Taková částka však podle magistrátu padne celá na údržbu vodovodů. Proto by město potřebovalo dostávat více peněz. Jenže podle uzavřené smlouvy by měl pro Prahu nevýhodný pronájem platit až do roku 2028. Nebo ne?

Jde o dlouhodobý výhled 

Metropole totiž nyní uvažuje nad tím, že by PVK odkoupila od jejich vlastníka, francouzské společnosti Veolia. V pondělí tento záměr potvrdila primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

„Zatím se o té možnosti bavíme a jedná se spíše o dlouhodobý výhled. Podle mě je ale správné, aby strategické společnosti ovládalo město. Můžeme mít kontrolu nad nejdůležitějšími komoditami a regulovat jejich cenu, díky čemuž nebudou občané zbytečně zatěžováni," uvedla Krnáčová. To znamená, že by se voda nemusela tolik zdražovat.

Naposled společnost prodali za šest miliard 

„Záměr koresponduje s naší strategií na vytvoření holdingu městských firem, pod který bychom sdružili společnosti, které jsou plně nebo většinově ovládané městem," dodala primátorka. Na kolik by mohl obchod vyjít, Krnáčová nekomentovala, stejně tak PVK. Když však byly PVK státem prodány francouzské Veolii, tak společnost zaplatila zhruba šest miliard korun.

Že chce hlavní město udělat s nevýhodnou smlouvou, není novinkou. O nutnosti změny dokumentu mluví vedení magistrátu od svého zvolení. Praha se dosud dožadovala více peněz od společnosti nebo zkrácení smlouvy do roku 2020, případně 2022.

Investici bude město muset platit z vlastních prostředků 

Kvůli délce do roku 2028 totiž česká metropole nedosáhne na evropské dotace na stavbu čistírny odpadních vod. Investici ve výši několika miliard korun tak bude město nejspíš muset zaplatit z vlastních prostředků.

„Protože vodu spravuje soukromá společnost, Evropská unie považuje stavbu čističky za nedovolenou veřejnou podporu," vysvětlil opoziční zastupitel Mikuláš Ferjenčík (Piráti), podle něhož je toto otázka zhruba 10 miliard korun.

Primátorčin plán se nelíbí radní Plamínkové

Koupi PVK, nad kterou uvažuje město, se Piráti nebrání. „Klíčové jsou podmínky transakce. Podle toho, kolik by to stálo, se k tomu dá vyjádřit. Jednání v tomto ohledu však hned nezamítáme," uvedl Ferjenčík.

Primátorčin plán se naopak nelíbí radní pro životní prostředí Janě Plamínkové (Trojkoalice/STAN). „Měla jsem jinou představu, ale ta zjevně nedojde naplnění," uvedla radní. Podle ní byla Praha připravena bránit se nepříznivé smlouvě žalobou, pokud by nedošlo ke shodě s PVK.

Peníze by scházely na jiné věci 

„Může to být pro Prahu výhodné, pokud bude vykoupeno sto procent akcií za solidní cenu. Je otázka, na kolik se budeme s Veolií lišit v názoru na její cenu. Obávám se toho, abychom za vysokou cenu nekoupili pouze minoritní podíl," doplnila Plamínková.

I kdyby Praha koupila všechny akcie PVK, nemělo by to mít vliv na to, že by scházely peníze na jiné věci, třeba na údržbu vodovodů a kanalizací. „Nemyslím si, že by případná transakce měla vliv na kvalitu služeb," řekl Ferjenčík s tím, že problém s potrubím se stal i za současné situace. Narážel na potrubí v Dejvicích, kde lidé kvůli kontaminované vodě měli střevní problémy. Problém je spíš v proměňování investic v této oblasti, kde podle opozičního zastupitele není schopné realizovat naplánované výstavby kanalizace.

Čtěte také: Praha jedná s Veolií o koupi Pražských vodovodů a kanalizací