Pálenka se v Chlumíně vyrábí už dvacet let. Od covidu ale množství vypáleného ovoce klesá. „Nevíme, čím to je. Když byla dobrá sezona, měli jsme 280 tun, teď jsme pod 200 tunami," vysvětluje majitelka palírny.

Letos se snad všeho urodilo málo. „Meruňky nejsou vůbec. Ani špendlíky, kterých bývaly vždycky plné kádě. Nyní jsme na tom o třetinu hůř než v loňském roce, ale sezona ještě neskončila," říká optimisticky Purnochová.

Nejoblíbenější ovoce k pálení podle ní neexistuje. Každý má jiné chutě. „Někdo má rád slivovice, někdo jablkovici. Pálíme ale i třešně, hrušky a švestky. Párkrát jsme zpracovávali také maliny. V Sazené byla malinová plantáž, co majitel neprodal, naházel do sudu a dovezl k nám. Pak s tím ale přestal, výroba pálenky se mu prý nevyplatila," vzpomíná podnikatelka, která sama destiláty nepije. „Někdy musím ochutnat, tak to zvládnu, ale nelibuji si v tom," přiznává.

Ovoce, které lidé dovezou, musí před pálením alespoň měsíc kvasit. „Nejrychlejší jsou asi třešně, těm stačí tři týdny. Každý druh má ale samozřejmě jiný proces. Například jablka moštujeme, hrušky drtíme. Lidé si někdy i dělají kvas sami a jen nám ho přivezou k vypálení. Když mají dostatečné množství, uděláme jim jejich várku, popřípadě spojíme s kvasem z ovoce někoho dalšího,“ dodává majitelka chlumínské palírny.

Moštárny letos téměř stojí

Stejně jako palírna téměř stojí i moštárny. „Kde jsou ty časy, kdy se u nás stroje nezastavily. Podívejte se do jablečných sadů - nic se neurodilo," říká majitel mělnické moštárny Ladislav Prajz. S ovocem podniká už třicet let. Poslední roky jsou podle něho slabé, ovoci není přáno.

Moštárna svazu zahrádkářů v Libiši zpracovala loni dvanáct a půl tuny jablek. „Letos jsme začali o týden později, pak jsme měli týdenní výpadek a momentálně jsme na třech tunách. Sezona ale stále běží," připomíná vedoucí moštárny Jiřina Zemanová, podle které se zkušenosti majitelů ovocných stromů s letošní úrodou různí.

„Někdo si stěžuje, že se urodila malá jablka, jiný zákazník zase říká, že neví, co s tím. Je pravda, že jsme nakoupili nějaká jablka v sadech u Slaného a tamní sadař nám říkal, že je to poslední dodávka a letos už žádná jablka nebudou," dodává vedoucí moštárny, kde letos přibyl nový stroj na moštování.

Zdražení energií je průšvih

Situaci zhoršuje ještě skutečnost, že jak palírna, tak moštárny platí výrazně vyšší zálohy za energie. „Je to velký průšvih. S plynem je to lepší, od listopadu se mi podařilo získat nižší zálohy. Platila jsem normálně tisícovku za megawatthodinu, pak mi to vyskočilo na tři tisíce, což je o dvě stě procent více, je znát, jestli platíte za rok 360 tisíc, nebo 900 tisíc. To je sakra rozdíl," vysvětluje Daniela Purnochová z palírny v Chlumíně, podle které kvůli tomu museli zdražit. „Bohužel stouply ceny úplně všechno - vody, strojů i služeb tiskárny," dodává.

Mělnický podnikatel Ladislav Prajz na tom není o moc lépe. „Zdražovali jsme loni, letos jsme ceny nechali stejné, i když zálohy za energie jsou šílené. Řekl jsem, že uvidíme, jaký bude letošní rok, a podle něj upravíme cenu," říká Prajz.

„My máme výdaje na energie třikrát vyšší. Předloni to byly tři tisíce, loni už čtrnáct tisíc. Museli jsme zdražit, ale i tak držíme ceny poměrně nízko. Za mošt zaplatí zákazník 35 korun za 0,7 litru," upřesňuje vedoucí moštárny v Libiši Zemanová.