Nájemné bydlení v Praze. Infografika.Manželé Zuzana a Petr, kteří přišli do hlavního města ze severní Moravy, se začínají smiřovat s tím, že jejich rodina zůstane bydlet v nájmu. Před dvěma lety zvažovali, že si vezmou hypotéku na stavbu vysněného domu na okraji Prahy. Pak se raději rozhodli, že svému pětiletému synovi pořídí sourozence. Banky začaly zpřísňovat podmínky pro hypotéky a Petr je navíc živnostník, což by dokládání příjmu rodiny po odchodu manželky na mateřskou dovolenou ještě zkomplikovalo.

„Zůstaneme nejspíš v nájmu, tady v Malešicích jsme si zvykli, máme blízko školku, syn půjde příští rok do školy,“ popisuje Zuzana. Jediné, co ji trápí, je nájemní smlouva. „Majitelka nás sice ujišťuje, že byt v příštích deseti letech potřebovat nebude, ale i tak nemáme jistotu, že se nebudeme muset třeba několikrát stěhovat a děti nebudou měnit školu a nepřijdou o kamarády,“ povzdychne si Zuzana.

Příběh rodiny ilustruje situaci na pražském trhu s nájemním bydlením. Jak se shodli odborníci v debatě Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), převažující vlastnické bydlení zatím nemá plnohodnotnou alternativu. Tou by se stalo až tehdy, pokud by se uzavíraly nájemní smlouvy na několik let. „Bez toho bude nájemní bydlení těžko fungovat pro střední třídu,“ uvedl sociolog Martin Lux, který se specializuje na problematiku bydlení.

Nejhorší jsou „nájemní turisté“

Jenže pronajímatelé smlouvy déle než na rok nechtějí uzavírat. Důvodem jsou obavy, že by případné problematické nájemníky, kteří jim neplatí nebo hrubě porušují nájemní smlouvu, nemohli z bytu dostat. „Neexistuje způsob, jak bych si mohl nájemníka dopředu prověřit,“ konstatoval Jiří Pácal, ředitel společnosti Central Europe Holding, která se pronájmy zabývá už přes 20 let. Banky mají u žadatelů o hypotéky k dispozici registry dlužníků, pronajímatelům by se hodil registr dlužníků na nájemném. Nejhorší jsou podle Pácala „nájemní turisté“. Bydlí, pak se sbalí a nechají po sobě „sekeru“. Stejně jako v případě neplatičů, kteří v bytě dál žijí, se pak pronajímatel může u soudu domáhat svého práva dlouhé roky.

„Ochrana nájemníka je v současné době extrémní,“ připustila Pavla Schödel- bauerová z odboru politiky bydlení na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). Podle Luxe je ochrana nájemníků nutná: „Ale v okamžiku, kdy se něčeho dopustí, tak mají soudy rychle konat. Jenže vymáhání práva nefunguje.“ Proto majitelé nechtějí uzavírat delší smlouvy, byť by se jim vyplatilo si dobrého nájemníka „pojistit“ na delší dobu. „Když se lidé v bytech točí, znamená to pro mě vyšší náklady,“ říká Pácal.

Dobrých nájemníků si majitelé váží

Otázkou, na niž pronajímatelé i jejich dlouhodobí zákazníci také narážejí, je zvyšování nájemného. „Dobrých nájemníků si vážím, a tak jsem jim navzdory výraznému růstu cen na trhu s byty, letos nájemné nezvýšil,“ říká majitel menšího činžovního domu ve Strašnicích. Podobnou strategii zvolil i Pácal. U dlouhodobých nájemců ale bude nutné otázku řešit. „Potřebovali bychom vymyslet nějaký algoritmus zvyšování nájemného v čase. Jak ho nastavit v případě, že bychom uzavírali dlouhodobé smlouvy,“ vysvětluje Pácal. Ministerstvo pro místní rozvoj zatím pomocnou ruku nepodává. Jak přiznala Schödelbauerová, jako málo funkční se ukázaly i cenové mapy nájemného, které ministerstvo pro místní rozvoj představilo před sedmi lety.